Jedná se o volby do Kongresu (do Sněmovny reprezentantů se volí každé dva roky), do třetiny Senátu, volí se i guvernér ve zhruba dvou třetinách amerických států.
Všeobecně se má za to, že volby jsou svého druhu referendem o úřadujícím prezidentovi. Voliči rozhodnou mimo jiné o tom, zda je prezidenta třeba vyvažovat, korigovat, brzdit, přistřihnout mu křídla apod., anebo naopak dát mu více prostoru především pro jeho legislativní agendu.
Průzkumy naznačují, že demokraté by tentokrát měli volby jasně vyhrát, jenže s průzkumy je to složité. Při prezidentské volbě před dvěma lety se průzkumy, jak známo, vůbec nepovedly. Někteří pozorovatelé se dnes pro změnu obávají, že průzkumy ovlivňuje takzvané předčasné volení (early voting system). Na průzkumy nejsme odborníci, je to velmi složitá záležitost. Je tu ale několik nových faktorů, které mohou rozhodování voličů v posledních dnech ovlivnit, případně je přimět k tomu, aby k volbám přišli.
Zaprvé je tu případ zavražděného saúdského novináře Chášukdžího. Trump se, jak známo, velmi angažoval v podpoře saúdského režimu; trochu to vypadá, že vsadil na jednu kartu, která může být nyní zpochybňována – a s tím celá jeho erudice a mentální výbava pro zahraniční politiku. Navíc velmi lavíroval a opatrně posouval svůj názor na věc, což ovšem nemusí být nutně na škodu, protože je to možná lepší než mít hned názor bez faktické podpory.
Mnohem důležitější je pochod migrantů z Jižní Ameriky – Američané mu říkají karavana –, kteří se vydali do USA za lepším životem, nesměřují tedy do první bezpečné země. Velmi to samozřejmě připomíná rok 2015 a průvod migrantů přes Balkán, které zajímalo jenom to, dostat se do Německa, nikoli do nějaké jiné bezpečné země cestou do Německa.
Trump slibuje nasadit proti karavaně armádu, mezitím se ve Střední Americe formují další karavany lidí, kteří se domnívají, že bude snadné americkou hranici prorazit. Trump tvrdí, že jsou v průvodu extremisté a islamisté, aniž by pro to tvrzení měl důkaz. Na druhou stranu je skutečně nemálo těch, kteří nejsou proti uměřené migraci, ale vyžadování si nějakého nároku masovým pochodem a průrazem považují za naprosto nepřijatelné. Trump chce všechny, komu se to nelíbí, mobilizovat na svou podporu. Demokraté zase chtějí apelovat na city (Trump chce poslat na nebožáky armádu, je schopen cynicky říci cokoli o islamistech apod.).
A nakonec tu máme případ balíčkových bomb pro politiky z řad Demokratické strany a jejich příznivce. Zatím to všichni zleva doprava jedním hlasem odsuzují, jenže leckdo bude mít předem jasno. Podle jedněch půjde o jasný důsledek toho, že Trump posílil polarizaci a nenávist ve společnosti a přivedl k akci nějakého vyšinutého jedince. Skalní příznivci Trumpa budou zase poukazovat na to, že to mohl celé narafičit nějaký vyšinutý příznivce demokratů, aby naznačil, čeho jsou schopni fanatičtí příznivci Trumpa. Jaký narativ se ujme? Určitě oba – v obou táborech jiný. Uvidíme, jestli budou před volbami nějaké indicie či důkazy o tom, kdo a proč to udělal.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
