Neděle 9. srpna 2020svátek má Roman 16 °C skoro jasno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Jak na čínský digitální leninismus

Policejní robot hlídá dodržování pravidel v ulicích Šanghaje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policejní robot hlídá dodržování pravidel v ulicích Šanghaje. | foto: Reuters

Vzestup Číny není podle komentátora deníku The Wall Street Journal Waltera Russella Meada problém. Je to spíše záhada. Po pádu železné opony lecjaký západní analytik předpokládal, že Čína je komunistická země, asi jako je Francie katolická země. Tedy že v Číně leckdo komunismu věří – stejně jako ve Francii zůstává mnoho praktikujících katolíků. Čínská vládnoucí třída se ale řídí marxistickou ideologií podobně jako prezident Macron učením papeže.

Ukázalo se, že to není pravda. Čínský prezident Si Ťin-pching si sice po nocích nečte Marxe a se soudruhy nedebatuje o teorii nadhodnoty, jenže Čína kombinuje leninskou partajní strukturu se státní kontrolou (ne vždy vlastnictvím) produkce. K tomu si přidejme netolerantní ateismus a bezohledné odhodlání udržet se u moci za každou cenu. 

Inkorporace tržních mechanismů do komunistického systému ovšem není nic nového. Lenin také v roce 1921 zavedl tzv. novou ekonomickou politiku (NEP), aby urychlil oživení po konci občanské války. Ale čínská komunistická strana – vyzbrojená informačními technologiemi – monitoruje a kontroluje aktivitu lidí v rozsahu, o němž se Leninovi ani nesnilo. Tržní mechanismy jsou naroubovány do komunistické státní struktury s velkým úspěchem.

Ať už tomu budeme říkat neokomunismus, nebo digitální leninismus, je to skutečnost. A zatímco americký zahraničněpolitický establishment oslavoval po pádu železné opony konec historie, Čína vyrostla v mocnost, která je nebezpečnější, než kdy byl Sovětský svaz. A jak Tibeťané, tak Ujgurové by mohli vyprávět, že nový systém je stejně bezohledný jako starý komunismus – a díky technologiím je navíc mnohem efektivnější v potlačování demokracie a lidských práv.

USA se nemohou dívat na Čínu pouze z obchodního pohledu a tvářit se, že se nic neděje. Země jako Čína a Rusko aktivně pracují na tom, aby oslabily americké zájmy. Je třeba monitorovat čínské investice i finanční toky a eliminovat jakoukoli závislost na Číně. USA musejí upřít všechno úsilí, aby si zachovaly dominanci na zemi, na moři, ve vzduchu, ve vesmíru i v kyberprostoru. To, jak Čína zachází s etnickými a náboženskými menšinami, také představuje červenou linii, kterou mezinárodní společenství nemůže jen tak tolerovat.

----

Úplně jiný pohled představuje v komentáři pro server Bloomberg Robert D. Kaplan. Čína byla a je impériem po tisíce let. Otázkou je, jakým impériem Čína je. Je to misionářské impérium, jež chce podobně jako USA nastolovat univerzální hodnoty, nebo něco jiného?

Pozemní impéria jako Mongolsko nebo carské Rusko se cítí stále ohrožena, ale zároveň jsou agresivní, s důrazem na hrubou sílu. Pozemní hranice lze totiž snadno přemoci. Námořní impéria jako Benátky, Británie nebo USA od invaze na Filipíny v roce 1898 celkově zdůrazňují spíš obchod. Moře a oceány představují přirozenou ochranu hranic a přístavní města jsou otevřena kosmopolitním vlivům.

Čína představuje námořní a pozemské impérium současně. Díky tomuto duálnímu nastavení bude Čína jak agresivní, tak kosmopolitní.

Zatímco USA jsou misionářská velmoc vyvážející demokracii a lidská práva, Čína žádné takové choutky nemá. Bude pracovat se státy a režimy bez ohledu na to, jaké tam převládají hodnoty. Čína jistě chce předstihnout USA, svým způsobem ale zůstane impériem zachovávajícím status quo. Čína nechce měnit vnitřní aranžmá cizích států.

Čína staví přístavy v represivním Myanmaru i v demokratické Itálii. Čínský režim se chová nemravně směrem dovnitř, směrem ven zůstane prý hodnotově neutrální.

V závěru pak Kaplan píše, že Čína možná někomu připadá atraktivní, protože má vizi a plán, například novou hedvábnou stezku. USA žádný plán nemají. Měly transpacifické partnerství (TPP), ale Trump ho roztrhal. USA také musí umět zůstat lákavou alternativou.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství
Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství

Užíváte si léto na výletech? Pak pro vás máme tip, kde se děti opravdu vyřádí. Zamiřte do moravské metropole, a to do BRuNO family parku. Najdete...