S výjimkou pětihvězdičkového generála Dwighta Eisenhowera se vůbec poprvé oficiálním kandidátem nějaké strany na prezidenta stane člověk, který v životě nebyl nikam zvolen: nebyl starostou, guvernérem ani reprezentantem či senátorem.
Exprezidenti Bushové Trumpa nepodpoří. S kampaní nechtějí mít nic společného |
Druhým milníkem je, že Trumpa úplně každý podcenil a špatně odhadl. Když poprvé ohlásil svoji kandidaturu a vykládal o „mexických znásilňovačích“, v novinách se objevovaly titulky, že na prezidenta kandiduje „klaun“. Jenže ukázalo se, že ten klaun má větší cit pro to, co si žádá řadový člen Republikánské strany či její volič, a porazil armády profesionálních čtenářů voličských nálad.
Vůbec poprvé v historii zvítězil člověk, který nemá žádné zábrany a pro své oponenty vymýšlí nevybíravé přezdívky. „Malý Marco“ pro Rubia, „lhář Ted“ pro Cruze, „slabá energie“ pro Jeba Bushe apod. Poslední novinkou je osočení kandidáta Cruze z toho, že jeho otec byl zapleten v atentátu na Kennedyho, což si Trump zřejmě úplně vymyslel.
Je ještě šance, že by Trumpa zastavil červencový sjezd? Snížila se výrazně. Zúčastní se jej pět tisíc lidí a tolik jich nejde ani uplatit, a kdyby se o to někdo pokusil, praskne to.
Jaké jsou jeho šance na celkové vítězství? Zatím to vypadá, že nejméně třetina republikánů bude raději volit Hillary nebo nikoho, ale nelze podceňovat, že Trump teď začne mířit doleva a do středu, a bude mít už navíc k ruce partajní mágy a stratégy.
Na závěr nabídnu svůj pohled na věc. Myslím, že většina seriózních politologů a analytiků v Americe, kde se právě nacházím, naprosto podceňuje fakt, že voliči oceňují, že Trump si kampaň prostě užívá, je vidět, že ho to baví, není nervózní a nechová se zkrátka jako někdo, kdo může něco ztratit.
Všichni ostatní od Teda Cruze po Hillary Clintonovou vystupovali a vystupují, jako by spolkli pravítko, není zjevné, jestli to, co dělají, je baví, nebo to z nějakého důvodu dělat musí, je cítit,jak jsou nervózní. A jejich nervozitu a neklid nelze asi svádět na to, že jim tolik leží na srdci osud Ameriky po případném Trumpově vítězství. Každopádně jim to voliči moc nevěří a věřit nebudou.
Je to jako ve fotbale či ve sportu vůbec: kdo vyhrává – a pokud je to navíc ten ze začátku vysmívaný a podceňovaný –, hru si užívá, kdo prohrává, bývá někdy v křeči. Jenže křeč a úporná snaha nepomůže, hru dokáže otočit jen ten, kdo se křeče zbaví a získá novou energii, nápady a chuť do hry.
Guvernér Kasich odstoupil. Trump je jediným republikánem pro prezidentský post |
Takže paní Hillary, užívejte si to a „uvolněte se, prosím“.
Pak je tu ještě jedna důležitá věc. Média, která Trumpa nesnáší, by ho měla pochválit, kdyby náhodou někdy bylo za co. Američtí novináři nechápou, že metoda „všichni proti Trumpovi“ mogulovi jen pomáhá a vyhovuje.
Kdyby náhodou republikánský sjezd (konvence) nakonec přece jen Trumpa v rámci vyhlášení tzv. otevřeného výběru odstavil, mogulovi to taky vadit nebude. Kampaň ho zatím stála půl miliardy dolarů jeho vlastních peněz, plus si ještě půjčil 38 milionů dolarů. Trump sám tvrdí, že jeho celkové jmění činí 10 miliard dolarů, časopis Forbes, který se na tato měření seriózně specializuje, ale tvrdí, že jeho celkové jmění činí pouze 4,5 miliardy dolarů.
Sám Trump žertuje (a je to asi pravda), že i když ho kampaň stála hodně peněz, výrazně vzrostla hodnota jeho firemní značky. Kdyby ho republikánský sjezd přece jen odstavil, bude si stejně připadat jako vítěz, a když prohraje s Hillary Clintonovou, finančně ho to taky určitě nepoškodí. Pokud ho sjezd potvrdí, bude nadále utrácet peníze Republikánské strany, bude potřebovat asi dvě miliardy dolarů.
Když Trump bude v létě pokračovat v soutěži, bude potřebovat sponzory, ale většina těch republikánských mu peníze dát nechce. Mimochodem už investovali neuvěřitelnou částku téměř miliardy dolarů do protitrumpovské kampaně. Takže to bude ještě docela zajímavé.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnosti.
