V souladu s tím, co oznámil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém zářijovém projevu, se počítá se zřízením funkce ministra financí pro eurozónu. Juncker ale přichází s mnohem měkčí verzí, než jakou navrhuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Komise má být tento ministr de facto pouze komisařem Evropské komise a také jejím místopředsedou. Zároveň se má jednat o stejného člověka, který byl až dosud politickým šéfem euroskupiny (eurogroup).
Komise rovněž bude navrhovat, aby tento člověk reprezentoval EU a eurozónu na globálních ekonomických fórech nebo na summitech, jako je G20.
Další téma summitu je rozpočet pro eurozónu. V zářijovém projevu ale Juncker mluvil o tom, že společný rozpočet pro eurozónu bude mít formu pouhé „linky“, resp. zvláštního řádku v rozpočtu EU. Komise bude prý podporovat stabilizační funkci tohoto „řádku“. Ta má spočívat ve vykrytí asymetrického šoku, který postihl nějakou konkrétní zemi. Nebo v udržení míry investic v případě cyklického ekonomického poklesu. Jenže aby mohl společný rozpočet pro eurozónu něco stabilizovat, nějakou makroekonomickou nerovnováhu, musel by být řádově masivnější než nějaký „řádek“. Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble před svým odchodem tuto stabilizační funkci důrazně odmítl. Otázkou ale je, jaký Německo zaujme na summitu postoj s možnou, ale nejistou vyhlídkou na další velkou koalici CDU/CSU s SPD.
Dále J. C. Juncker představí návrh transformovat záchranný val pro eurozónu ESM v Evropský měnový fond (EMF). EMF má od ESM převzít funkci možné pomoci zemím v problémech výměnou za požadavek reforem. Dále má EMF vyztužit Fond na pomoc bankám v problémech, a to až na 60 miliard eur.
Do bankovní unie mohou vstoupit země, které neplatí eurem, proto má být EMF na rozdíl od ESM otevřený i nečlenům eurozóny. Záchranný val ESM vznikl na základě mezivládních smluv členských zemí eurozóny, jde tedy právně o strukturu stojící mimo základní smlouvy EU. EMF se má vrátit zpět do unijních smluv. EMF má mít právo „financovat se na trzích“, což lze chápat jako formu společného eurodluhopisu. Francie a Itálie žádají v EMF právo veta, Německo ho už má.
Nečlenské země eurozóny se budou moci zúčastnit tohoto zvláštního jednání euroskupiny, což má logiku, protože nejen věcně, ale i právně se bude jednat o věci celé EU. Nový viceprezident EU je funkcionářem celé EU a Evropský měnový fond se má „vrátit“ do legislativy celé EU. Celá záležitost se týká také přípravy na příští rozpočtové období EU.
…
Čtenáře Monitoru JM i Lidových novin laskavě upozorňuji na knížku Na tříkolce mezi tanky, která přináší výběr z mých textů z posledních pěti let i delší životopisný rozhovor se mnou z pera novinářky Anastázie Harris. Objednat ji lze zde.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
