Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Americký noční útok v Sýrii byl především symbolem

Názory

  13:02
PRAHA - Americký prezident nařídil první vojenskou akci svého prezidentství s tím, že dvě americké bitevní lodi ve Středozemním moři vypálily celkem 59 střel Tomahawk na syrské vojenské letiště v Šajratu. Právě odsud startovaly několik dní předtím syrské stíhačky, které provedly tragický chemický útok na civilisty.

Donald Trump na tiskové konferenci. foto: Reuters

Pro bleskovou analýzu se nejlépe hodí koncept otázek a odpovědí.

1. Kolik toho bylo zničeno?
To se teprve uvidí. Američané doufají, že byla vyřazena infrastruktura, kterou nelze snadno někam odvézt (radary, palivové nádrže, ranveje, protiletecká obrana). Vzhledem k tomu, že Američané včas varovali Rusy, aby si odvezli svůj personál a techniku, není pochyb, že Rusové zase varovali své syrské vládní spojence. Počet obětí (dvě) je vzhledem k počtu vypálených střel velmi nízký.

Rusové tuto konkrétní základnu rekonstruovali a vylepšovali. Používali ji pro své útočné helikoptéry. Destrukce a degradace ruské techniky nebyla cílem, z americké strany jde spíše o vzkaz.

Trump ukázal sílu: desítky amerických střel srovnaly se zemí základnu v Syrii

2. Co bude následovat?
Možná nic. Šlo především o symbolický útok. O jasný signál, že nelze tolerovat držení, a už vůbec ne použití chemických zbraní. Jde z různých důvodů také o určitou demonstraci síly, která Ameriku k ničemu konkrétnímu ani nezvratnému (k žádnému dlouhodobému angažmá) nezavazuje.

3. Skončí teď režim Baššára Asada?
To zatím nelze tvrdit, spíše jsme od toho daleko.

4. Skončí v souvislosti s útoky rychleji občanská válka v Sýrii?
Ne. Vyhlídky jsou stejné jako před útoky. Občanská válka v Sýrii potrvá bohužel ještě spoustu let. Relevantní povstalecké skupiny se islamizovaly a radikalizovaly, Západ je nemůže vyzbrojovat ani na jejich straně bojovat. Amerika (ani žádná jiná západní země) se nebude angažovat „na zemi“ v syrské občanské válce.

5. Jak ovlivní zhoršení rusko-amerických vztahů boj s IS?
Nijak. Rusko ani Asadův režim se v boji proti IS prakticky neangažovaly. Boj proti IS nadále leží na irácké armádě, na Kurdech, na Turecku, na americké podpoře apod.

6. Měla Amerika počkat na Radu bezpečnosti OSN?
Ale ona tak postupovala. Právo veta v RB však má a využívá Rusko, které je v ostrém konfliktu zájmů. V Sýrii je Rusko vojensky aktivní, je spojencem Asadova režimu.

7. Je náhoda, že útok se rozeběhl, když Trump ještě jednal s čínským prezidentem na Floridě?
Určitě ne. Trump potřebuje, aby i Čína viděla, že Amerika je rozhodná a silná. Kvůli Jihočínskému moři i kvůli Severní Koreji. A má si toho všimnout i Írán.

8. Jaký je americký vnitropolitický kontext?
Ten je zcela zásadní. Trump se potřebuje vymezit vůči Baracku Obamovi, který ponechal chemické útoky Asadova režimu bez přímé reakce. Trump se rovněž potřebuje definitivně zbavit nálepky, že on a jeho okolí jsou zakleti v nějaké prokremelské konspirační síti. Pracuje na tom už pár týdnů.

A mimoto jsou Trumpovy preference (35 procent) velmi nízké. Rozhodnost a vojenské angažmá vždy každému preference posílí.

9. Jak se k tomu postaví Turecko?
Turecko už vyjádřilo americkým útokům jasnou podporu. Nepotvrzují se odhady, že by se kvůli tomuto útoku Turecko začalo přibližovat Rusku a oddalovat od NATO či USA. Je tomu naopak, po chemických útocích Turecko přitvrdilo svou kritiku Asada.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.