Neděle 25. července 2021, svátek má Jakub
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

MACHÁČEK: K čemu je schůzka Biden-Putin

Ženevské letiště foto: Reuters

Na nadcházející summit amerického prezidenta Joea Bidena s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem existují různé pohledy už předem. Někdo zdůrazňuje, že komunikační kanály musí zůstat vždy otevřeny, a to i s nejodpornějšími režimy.
  11:42

Vždy je lepší mluvit, než nemluvit a nic pak nevědět, říkají všemožní nestoři a guruové světové diplomacie. Dialog není dárek nebo uznání režimu. A vždy zbyde alespoň agenda kontroly odzbrojení, jaderných zbraní či Rady bezpečnosti OSN.

Pak existuje pochopitelně i názor opačný, který zastává například Garry Kasparov, ruský šachista a pravidelný komentátor amerického deníku The Wall Street Journal. Ten říká – zásadní chyba, Putin toho využije, bude to chápat jako uznání v době ruské agrese v okolních zemích i trávení a věznění oponentů doma.

Další upozorňují na to, že s ruským prezidentem se na počátku svého turnusu sešel zatím každý americký prezident, i když to většinou v době Putinova úřadování k ničemu nebylo.

Naposledy hostila švýcarská Ženeva summit v roce 1985, tehdy byl Michail Gorbačov stále čerstvým generálním tajemníkem ÚV KSSS. Americký prezident Ronald Reagan k tomu poznamenal: „Lidé se nedostanou do problémů, když spolu mluví, ale když o sobě mluví.“

Jiným slovy: summity mohou upustit ventil. Známý kritik Putina Leonid Beršidskij žijící v Berlíně si na serveru Bloombergu všímá toho, jakou mají oba státníci historii osobních setkání. Dochází k tomu, že jejich vztah je takový, že to osobní schůzka může pouze zhoršit

Biden a Putin se sešli jenom jednou na dlouhé schůzce, bylo to 10. března 2011. Biden to popisuje ve své knize Slib mi to, táto z roku 2017.

Biden přesvědčoval Putina, že plánovaná expanze amerického systému protiraketové obrany ve východní Evropě Rusko neohrožuje a nejde o nepřátelský tah směrem k Rusku. Putin zjevně neuvěřil a pošťouchnul Bidena, když se řeč stočila k anexi části Gruzie Ruskem. Biden tehdy řekl, že si regulérně telefonuje s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim a tlačí na na něj, aby neeskaloval a Rusy neprovokoval.

Putin chladně odvětil: „My víme úplně přesně, co si říkáte se Saakašvilim po telefonu.“

Pak Putin pozval Bidena, aby si prohlédl výzdobu jeho pracovny, na což Biden pravil: „To je úžasné, co kapitalismus dokáže zařídit, co?“ Míněno tak, co si Putin může díky kapitalismu dovolit. Tady malá odbočka. Biden se v knize chlubí svým ostrovtipem, ale prezident Putin – ač bývalý plukovník KGB – se nikdy nevymezoval proti kapitalismu. A opulentní pracovny měli nejvyšší sovětští lídři i za komunismu. Spíše to svědčí o neznalosti ruských a sovětských reálií.

Pak si Biden vzpomněl na prezidenta George W. Bushe, který v roce 2001 slavně pronesl, že „nahlédl do Putinovy duše“. Bidena napadlo, že řekne: „Pane prezidente, já myslím, že žádnou duši nemáte.“ Putin odvětil: „Myslím, že si rozumíme.“

Biden Putina urazil vzhledem k tomu, že se Putin prezentuje jako oddaný pravoslavný věřící. Putinovu odpověď lze pak označit za chladnou a otevřenou deklaraci nepřátelství. Od té doby tu deklaraci o neexistenci Putinovy duše Biden často opakuje a k tomu nedávno přidal, že je Putin „zabiják“. „Kdo to říká, ten to je,“ vrací Putin.

Nejde samozřejmě pouze o osobní chemii, ale nikdy nevznikne určitá vzájemná důvěra, která se nakonec rozvinula mezi Michailem Gorbačovem a Ronaldem Reaganem nebo Billem Clintonem a Borisem Jelcinem.

Animozita mezi oběma lídry zrcadlí animozitu mezi oběma zeměmi a oba lídři to tak chtějí i nadále z důvodů domácí politiky. Biden si nemůže dovolit být na Putina měkký, zvláště poté, co zrušil sankce na plynovod Nord Stream 2. Putin zase potřebuje portrétovat domácí opozici jako agenturu Západu a USA jako nepřítele. Navíc si Putin připadá, že přežil už pět amerických prezidentů a přežije bez potíží i tohoto. Není si co vyměnit, není s čím obchodovat, není žádný scénář takzvaně win-win, tedy pro obě strany prospěšný.

V Ženevě budou oba lídři mluvit „na sebe“, ale ne „spolu“. Biden posbírá pár anekdot do dalších pamětí a Putin se utvrdí v pocitu přísného oponenta USA.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus

K summitu se vyjadřuje také editorial agentury Bloomberg. Když Biden nazval Putina zabijákem, těžko čekat cokoliv vřelého. Neznamená to, že summit je odsouzen k nezdaru, Biden by měl položit základy k budoucímu dialogu. A snažit se, aby si Putin zapamatoval, že USA budou chránit své spojence vůči agresivnímu chování Ruska.

Většina ženevského summitu poběží podle diplomatických skript, na rozdíl od summitu Putina s Trumpem, který se konal částečně ve dvou a za zavřenými dveřmi.

Biden by měl Putinovi zdůraznit, že Amerika bude bránit bezpečnost Ukrajiny nebo Gruzie a spojenců v NATO jako jsou pobaltské státy. Připomenout zkrátka nedotknutelnost států NATO. A též dát jasně najevo, že pokud se najdou důkazy o tom, že kybernetické útoky na americké cíle pocházejí z Ruska, tak USA tvrdě odpoví.

Všechna další témata jako jsou kontrola zbrojení, íránský jaderný program a klimatická změna mohou počkat na další příležitosti a setkávání pracovních týmů. Jako gesto k určité stabilizaci vztahů je možné vrátit do obou zemí velvyslance odvolané ke konzultaci a zrušit restrikce konzulárních služeb.

Biden může být v pokušení volit před novináři konfrontační tón vůči Putinovi. Tím se ale Putin jenom zatvrdí a posílí to jeho pěstovanou image zachránce Ruska před soustavným ponižováním ze strany Západu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.