Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
11. září 2018 12:54 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: K výsledku švédských voleb

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Jimmie Akesson, předseda Švédských demokratů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jimmie Akesson, předseda Švédských demokratů. | foto: Reuters

PRAHA Švédské volby dopadly o něco lépe, než se čekalo, každopádně se potvrdil trend, který už známe z Německa i odjinud: končí dominance politiky dvou ideologických bloků (pravice–levice) a posilují extremisté, kteří získávají sílu – ač v opozici – diktovat agendu.

Je tu ale ještě jedna věc, která už neplatí. Dobře ji ilustruje postřeh, se kterým přišli na Reuters Breakingviews ještě pár dní před nedělními volbami.

Dosud totiž platilo heslo, jež se přisuzuje prezidentskému kandidátovi Billu Clintonovi. Ten správně pochopil, že volby rozhoduje stav hospodářství, a měl proto heslo: „It’s the economy, stupid.“ („Je to o hospodářství, hlupáku.“) Voliči před americkým prezidentským kláním v roce 1992 totiž měli dojem, že ještě pokračuje recese, přestože pak statistika s půlročním zpožděním doložila, že už před volbami žádná recese vlastně nebyla. A Clinton představoval opozici (za recesi tedy neměl zodpovědnost) a v kampani se na ekonomiku soustředil. Američtí prezidenti většinou vládnou dvě období za sebou, ale George Bush st. Byl kvůli (údajné) recesi prezidentem jenom jedno období.

Mainstreamovým politikům ve Švédsku však stav hospodářství moc nepomohl. V USA či ve Spojeném království se považuje stagnace mezd pro dělníky a úbytek práce v průmyslu za faktor, který vedl ke zvolení Trumpa či k brexitu. To ale vůbec není příklad Švédska. Švédsko roste poslední dvě dekády rychleji než zbytek Evropské unie. Má jednu z nejnižších nerovností v Evropě, měřeno Giniho koeficientem. Zaměstnanost (přesněji participační míra) je 77 procent, což je o deset procent víc, než činí průměr EU. Od roku 2015 Švédsko vytváří rozpočtové přebytky a totéž se očekává i letos a příští rok.

Tématem voleb ale nebyla ekonomika, do značné míry je jím migrace a integrace azylantů do společnosti. Devatenáct procent z celkové švédské populace 10,1 milionu lidí se narodilo mimo Švédsko. V roce 2000 to bylo deset procent.

Ale zpátky ke konci bloků. S dobrým postřehem přišel včera server Eurointelligence.com. Jeden německý novinář prý extrapoloval výsledky AfD (Alternativy pro Německo) a došel k závěru, že strana brzy předběhne CDU. To je podle Eurointelligence samozřejmě nesmysl (volební potenciál AfD je maximálně 20 procent) a nic takového nehrozí ani v případě švédských demokratů. Problém s těmito dvěma stranami je někde jinde. Určují totiž politickou agendu. Tlačí také centristické strany do permanentních koalic a semi-koalic (což jsou toxické formy vlády) a stávají se nejdůležitější opoziční stranou.

Vezměme si příklad Německa. Středové strany jako například bavorská CSU soupeří o voliče s AfD, kde sociální demokraté nyní tlačí na rezignaci ministra vnitra Horsta Seehofera – především proto, že označil migraci za „matku všech problémů“.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

  • 3Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz