Když se ale na to podíváme podrobněji, je třeba se zeptat, proč je to vlastně jenom „pilotní projekt“ pro pět set lidí, když takových projektů tady bylo za všech minulých vlád spoustu, včetně plánovaného dovozu zubařů z Balkánu. Lze důvodně předpokládat, že efektivitu těchto starších programů nikdo nevyhodnotil, alespoň o tom veřejnost nic neví.
Proč nemá vláda odvahu být daleko razantnější a velkorysejší? Pokud chybí tyto technické profese, chybí tisíce míst, nikoliv stovky.
Kdo ale vůbec přišel na to, že je třeba lákat kvalifikované, a nikoli méně kvalifikované? Pokud bude v této zemi v příštím roce výrazně narůstat investiční aktivita, a to hlavně v oblasti stavebnictví, nemusí vláda dlouho přemýšlet a měla by logicky rychle lákat i méně kvalifikované dělníky či stavební profese. Na co se tady čeká? Až bude kvůli nedostatku lidí potřeba zastavit investiční akce?
Další problém Volkswagenu? Dodatečný software používá i u nejnovějších aut |
Pokud se někdo ptá, jak to souvisí s migrační krizí, s kvótami a s očekáváním relokace uprchlíků a azylantů v řádu desetitisíců, odpověď je – nijak. Výše uvedené se týká státní migrační politiky, azylová politika se týká pomoci lidem v nouzi, jsou to dvě různé kapitoly. Kvóty nekvóty, takřka nikdo z potenciálních azylantů u nás vůbec zůstat nechce. Žadatelé navíc nejprve pracovat vůbec nesmějí, dokud jejich žádost není vyřízena. Vázat přidělení či nepřidělení politického azylu na konkrétní profesi také vůbec nejde.
Pokud se časem ukáže, že se u nás uprchlíci ze Sýrie či Afriky přece jen chtějí usadit a chtějí tu pracovat, a pokud je budou firmy poptávat a potřebovat, nic proti tomu, vláda to také může podpořit nějakou zcela konkrétní politikou. Zatím to na to ale vůbec nevypadá, všichni chtějí do Německa.
...
Kurzy akcií skupiny Volkswagen se hroutí poté, co firma oznámila, že kontroluje nepřesnosti v emisích CO2, což může ovlivnit až 800 000 aut v Evropě. Už předtím Američané rozšířili své vyšetřování v souvislosti s emisemi oxidu dusíku například také na vozy Porsche.
Bylo již vysvětleno, že oxid uhličitý je „skleníkový plyn“ ovlivňující globální oteplování, oxidy dusíku jsou polutanty, které způsobují plicní onemocnění. Na nový problém prý firma přišla, když vyšetřovala problém původní, tedy emise oxidu dusíku u dieselových motorů. Jde prý o to, jak byla měřena spotřeba u některých typů motorů pro menší auta. Firma zjevně chce prošetřit a dát na stůl všechna možná podezření a začít co nejrychleji s jasně čistým stolem.
Analytici se shodují, že kdyby to bylo už opravdu všechno, může to firma ještě ustát. Pokud se objeví ještě jakýkoli další skandál, je už jisté, že firma bude muset prodávat aktiva.
O jaká aktiva by pak případně šlo? Podniky v Německu koncern prodávat nebude. Na prodeji španělského Seatu se vydělat moc nedá. V úvahu pak bohužel připadá například Škoda Auto.
Kdo by ji mohl koupit? Asi si lze představit třeba nějakého čínského investora, podobně jako tomu bylo s prodejem švédského Volva. Firma by dále vyráběla značku Škoda, ještě nějakou dobu by využívala dodávek koncernu. Postupně by ale asi začala technologicky zaostávat. Pořád je to však asi lepší varianta, než kdyby firmu koupil nějaký český oligarcha. Možná by se měla česká vláda podobnými krizovými scénáři začít seriózně zabývat – a možná by si měla uvědomit, jaké důsledky mohou mít zhoršující se česko-německé vztahy. VW je totiž velmi „politická“ firma.
...
Akcie VW sice padají, ale VW není firma anglosaského typu, která je na pohyb akcií velmi citlivá. Jak píší čtvrteční Financial Times, jde vlastně o unikátní konstrukt německého poválečného ekonomického zázraku. Hans Hirt, britský aktivistický investor, tvrdí, že VW je jedna z „nejkomplikovanějších firem z hlediska řídicí struktury. Často máte co do činění s nějakou silnou rodinou. V případě VW ale máte také státní vlastnictví, zaměstnance apod. Je to velmi zvláštní mix.“ Leckdo se obává, že současný skandál vyžaduje změnu komplikované řídicí struktury. Jenže k ní asi nedojde a to je právě pro budoucnost koncernu nebezpečné.
FT píší, že VW je podivné zvíře. Firmu založil Adolf Hitler v roce 1936, zachránila ji britská armáda po válce a privatizována byla v roce 1960. Vláda Dolního Saska má zvláštní práva, blokační minoritu a jistá místa v dozorčí radě. VW ale není obyčejná státem ovládaná firma. Po odborářském skandálu z roku 2005 vzrostla moc rodin Porschů a Piechů a také státu Katar. Moc odborů je však tak silná, že podle některých odborníků firma připomíná spíše družstvo.
Na rozdíl od anglosaských firem nemá VW jednu správní radu, ale silnou dozorčí radu a pod ní management. V souvislosti s emisním skandálem dozorčí rada pochopitelně tvrdí, že technické problémy jsou pod její rozlišovací schopnost.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
