Evropská centrální banka (ECB) poskytuje ultralevné instrumenty (TLTRO), které umožní bankám v eurozóně dál levně půjčovat. Eurozóna už prokázala během minulé krize, že úvěry umí poskytovat docela dobře. Jenže úvěr není transfer. Je třeba klást větší důraz na transfery.
Mluví se o nepodmíněných úvěrech. Oživují se plány, jak by záchranný val pro eurozónu (ESM) poskytoval další půjčky. Profesor Markus Brunnermeier navrhuje, aby Evropská investiční banka poskytovala úvěry všem evropským firmám. V případě defaultu firem bude brát EIB ztráty na sebe.
Podle serveru Eurointelligence.com ekonomiky ale netrpí všeobecným nedostatkem půjček. Řízení suverénní dluhové krize Řecka, která začala před jedenácti lety, také nebylo zrovna příkladem toho, jak bychom měli postupovat v současné krizi a podobně jako Řecku před deseti lety poskytovat úvěry firmám, celým odvětvím, živnostníkům či občanům. Pokud se uvažuje o propadu ekonomiky o 5 až 10 procent, těžko lze ekonomiku stabilizovat pouhým kreditem. Úvěr – jakkoli hezký a nulově úročený – ve finále znamená přesun majetku od soukromého sektoru směrem ke státu.
Slavný ekonom Paul de Grauwe navrhuje, aby ECB financovala státní dluhy přímo, přímou monetizací státních dluhů. Společný úder poptávkové i nabídkové krize způsobí nevyhnutelně problémy firmám a vzápětí jejich věřitelům. Vlády do toho budou muset vstoupit, čímž se zhorší jejich fiskální pozice. A potom to stejně bude muset být ECB, kdo zabrání tomu, aby spadla i poslední dominová kostka v podobě veřejných financí.
MACHÁČEK: Atomovka, Čína a globalizace |
Podle serveru se to, co de Paul de Grauwe navrhuje, asi nestane, protože přímé financování státního dluhu centrální bankou zapovídají základní smlouvy EU. Nový pandemický program ECB ve výši 750 miliard eur spolu se starými programy na nákup aktiv postačují. Dohromady jde o jeden bilion eur na devět měsíců, což je devět procent HDP eurozóny, tedy rovná se to přibližně očekávanému výpadku HDP.
Dále server varuje před tím, aby vlády nereagovaly na snížení příjmů rozpočtů díky automatickým stabilizátorům jakýmikoli dodatečnými rozpočtovými škrty.
Lze již nyní pozorovat významný rozdíl v britském a německém přístupu. Německo se soustředí na kredity, Británie se soustředí na příjmovou pomoc a stimuly korporacím, firmám a lidem. Úvěry mohou pomáhat krátkodobým disrupcím, kdyby ale zastavení ekonomik trvalo déle, stane se solventnost mnohem větším problémem. Mnoho živnostníků si navíc úvěr třeba nevezme, protože se budou bát, že ho nesplatí nebo nesplní kriteria.
Dodatek Monitoru JM:
I v případě České republiky je třeba, aby ČNB aktivněji vstoupila do krizového řešení. Třeba monetizací státního dluhu v nějaké podobě, která je právně možná (v eurozóně nejsme), a minimálně postupným prodejem rezerv a převodem zisku ČNB do státního rozpočtu, jak navrhl bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v článku pro HN. Eurozóna zapojila centrální banku do krizového řešení již před pár dny, naše ekonomika si přitom zpoždění nemůže dovolit. Kromě toho je třeba – s využitím nouzového stavu – zakázat transfer dividend do zahraničí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
