Mark Carney byl ještě jako guvernér Bank of England podepsán pod různými katastrofickými scénáři, které věštily velice negativní dopady pro britskou ekonomiku v případě, že opravdu dojde k brexitu. Od podobného experta by člověk očekával, že bude i nadále – i po brexitu, přesněji když je brexit otázkou týdnů – požadovat co nejužší vazby mezi Spojeným královstvím a EU. Místo toho Carney nyní prosazuje co největší regulatorní divergenci Británie a EU, jedná se především o využití dat a ochranu osobních údajů.
Podle Carneyho by se Británie měla stát evropským a světovým lídrem ve využití a vývoji umělé inteligence – a na to potřebuje mnohem mírnější regulaci ochrany osobních údajů, tedy úplně jinou cestu, než jakou se vydala EU. Carney žádá, aby Británie opustila systém GDPR. Nejde přitom pouze o banky, finanční a pojišťovací sektor a finanční technologie (fintech), ale i o jiné služby a odvětví ekonomiky, kde může umělá inteligence a robotizace využívat velkých objemů dat a snadného přístupu k nim.
MACHÁČEK: USA–Írán a švýcarský vyjednávací kanál |
Bude to navíc v souladu s požadavky na nízkokarbonovou ekonomiku. Pro Británii bude zkrátka lepší, když bude lídrem v umělé inteligenci než například ve výrobě aut s dieselovými motory, kde stejně dávno zaostává. Ovšem i v automobilovém průmyslu se nakonec rýsuje potenciál pro regulatorní divergenci. Na jednotném evropském trhu musejí auta zvládat vysokou rychlost na německých dálnicích, což zvyšuje jejich cenu, a EU má navíc 10procentní sazbu na dovoz automobilů – a tu by Británie mohla zrušit.
EU měla dosud za to, že bude v zájmu Británie a tamějších bank a firem zachovat si co nejhlubší přístup a průnik na jednotný evropský trh. Vycházela z toho i nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když minulý týden při své návštěvě Londýna podmínila nadstandardní přístup Velké Británie na jednotný trh EU právě díky regulatorní konvergenci. Poznámky Carneyho naznačují, že možná EU podceňuje britský apetyt pro regulatorní konvergenci s EU a cenu, již je Británie ochotná za snadný vstup na jednotný trh zaplatit.
Podle Münchaua většinou pozorovatelé vycházejí z toho, že extrapolují trendy, které tu byly před Johnsonovým vítězstvím. Britskou pozici oslabovala zmatečná negociační pozice, nedostatečná konzervativní většina, tři prodloužení brexitu, slabá pozice premiérky Mayové apod. Johnsonovo vítězství to všechno ukončilo.
MACHÁČEK: Shrnutí konfrontace USA–Írán |
Bude Boris Johnson žádat o prodloužení tranzitního období za konec letošního roku? Na to by si nikdo neměl vsázet. Nejlepší asi bude zaměřit se na úzkou dohodu pouze o svobodném pohybu zboží. I tu ale EU zatím podmiňuje regulatorní konvergencí. To je podle Münchaua chyba, protože EU má sama s Británií obchodní přebytek. Pokud se bude obchodovat podle pravidel WTO, přesunou možná německé automobilky větší část výroby do USA – a odtud budou exportovat do Británie. Ztrácet pak budou němečtí zaměstnanci.
Británie by neměla souhlasit s požadavkem EU na sekvenci vyjednávaných okruhů, kdy se má začít rybolovem apod. Naopak se mají hned určit okruhy jednání, harmonogram a jednat o všech kapitolách paralelně.
Obě strany mají silný zájem na dohodě, nejen kvůli geopolitické situaci. Británie by měla ujistit EU, že nebude nabourávat environmentální regulaci a pracovní standardy a možná ponechá i evropská pravidla pro rybolov. Budoucnost britské ekonomiky nebude přece stát na dětské práci a pálení uhlí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
