Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Lze dnes ignorovat Ameriku?

Názory

  13:32
Praha - Ještě se vrátím k zavraždění ruského velvyslance v Ankaře. Chcete-li hrát aktivnější roli ve světové geopolitice – což současné Rusko nepochybně chce –, budete občas platit i tuto krvavou cenu. Kdyby se Rusko v Sýrii neangažovalo, nic podobného by se asi nestalo.

Vladimir Putin předsedá zasedání ruské bezpečnostní rady kvůli aktuálnímu dění na Krymu. foto: Reuters

Leonid Beršidskij na serveru Bloomberg píše, že když byl v roce 2012 zavražděn americký velvyslanec v Libyi Phil Stephens, ruská státní propaganda poučovala Američany, že se nemají na Středním východě vůbec angažovat. Ruská státní televize tehdy v editorialu prohlásila, že „NATO se přece angažovalo v libyjském konfliktu na americkou žádost“.

Text dále přináší úctyhodný výčet všech zavražděných velvyslanců. Mezi lety 1968 a 1979 ztratila například Amerika pět velvyslanců, z toho tři na Blízkém východě, kde se USA angažovaly. Turecko ztratilo čtyři velvyslance mezi lety 1973 a 1994 – všichni byli zavražděni rukou arménského teroristy apod. Rusko mělo spíše štěstí. V roce 1829 byl v Persii zavražděn ruský velvyslanec jako pomsta za ruskou invazi, ve 20. letech byli zavražděni sovětští velvyslanci ve Švýcarsku a Polsku, vždy rukou bývalých bělogvardějských důstojníků.

Tím, jak se Blízký východ opět proměňuje v sud prachu, bude k útokům na cíle spojené se zasahujícími státy a mocnostmi přibývat.

...

K tématu ruského a amerického vlivu v Sýrii a v regionu obecně ještě jeden článek od téhož aktivního autora. Text se jmenuje „Amerika je zemí, která může být ignorována“. Autor upozorňuje na to, že dědictvím Baracka Obamy bude patrně také pocit, že Amerika již není dominantní globální hráč. Ameriky si lze nevšímat.

V Moskvě se v úterý například konalo jednání o Sýrii, kterého se zúčastnily Rusko, Írán a Turecko, Amerika nebyla pozvána. Tři autoritativní státy, z nichž dva mají k USA spíše nepřátelský vztah a jeden je nominální americký spojenec v rámci NATO, se cítí dosti silné v kramflecích na to, aby si rozdělily role v regionu, kde operuje největší nebezpečí pro Západ, tedy Islámský stát. V komuniké se praví, že „další státy, které mají vliv na situaci v zemi, se mohou příště připojit“.

Rusko se nedávno dohodlo s OPEC na snížení těžby ropy a pomohlo do celé věci zapojit i Írán. Jednalo se Saúdskou Arábií (americkým spojencem) a Ameriku k tomu nepotřebovalo. Rusko si též zajistilo kapitálový vstup Kataru (amerického spojence) do firmy Rosněfť.

Čína se rozhodla ignorovat americké přání a militarizuje ostrovy v Jihočínském moři. Británie se rozhodla ignorovat americká přání a hlasovala pro brexit. Antiamerikanismus ve zbytku Evropy je na vzestupu.

V zásadě jde podle autora o to, že pod Barackem Obamou začala Amerika vypadat jako země, která má své zájmy, jež někdy spojuje s hodnotami, ale je neochotná je aktivně bránit či za ně bojovat. Trump chce nyní dělat transakční zahraniční politiku, což je v pořádku, když alternativou asi bylo Obamovo trvání na hodnotách bez možnosti silné akce. Transakční zahraniční politika ale vyžaduje jasné porozumění tomu, jaké přesně jsou americké obchodní a vojenské zájmy v každé jednotlivé zemi světa.

...

Zajímavý komentář Reuters Breakingviews od Andyho Critchlowa konstatuje, že Rusko nemá motiv ani peníze, aby se jakkoli v budoucnu podílelo na rekonstrukci poválečné Sýrie a obnově tamější infrastruktury. Autor to srovnává s americkou invazí do Iráku v roce 2003, kdy do země začaly proudit americké investice. Asad žádný přísun rublů očekávat nemůže. Ruské finance jsou v otřesném stavu. Tamější HDP se vloni propadl o 3,7 procenta kvůli nízkým cenám ropy a sankcím. V příštím roce má vzrůst o jedno procento.

I kdyby Rusko peníze mělo, nemá ale vůbec zájem zlepšovat život obyčejných Syřanů. Naopak bude rádo, když opět posílí příliv syrských uprchlíků do Evropy, protože to může proměnit volební mapu v Německu a posílit rusofily, jako je Marine Le Penová. Rusko dobře ví, jak je dohoda s Tureckem o zadržování uprchlíků křehká a jak se může zhroutit pod prvním reálným testem. Je v zájmu Ruska prodlužovat agonii obyčejných lidí v Sýrii.

...

Ještě k zavraždění velvyslance Karlova, který měl dnes pohřeb: také jste si všimli, jak Putin, který poslal do Turecka dvacet vyšetřovatelů, prohlásil, že je třeba zjistit, „kdo vedl atentátníkovu ruku“? Jako by se ten mladý policista, znechucený masakry v Aleppu, nemohl rozhodnout ke svému činu úplně sám. Putin nezapře trénink komunistické tajné služby. V jeho vidění světa není představitelné, že by se někdy něco mohlo odehrát samo od sebe, autenticky, spontánně. Všechno je přece vždy organizováno: nepřítelem, konspirační sítí...

Je tu ale i záměr obou autoritářů – Erdoğana i Putina – pokusit se naznačit, že za atentát mohou gülenisté, Západ, americké tajné služby a podobně.

...

A pesimistům doporučuji přečíst si text z časopisu Foreign Policy, který konstatuje, že v připravovaném memorandu Trumpových bezpečnostních priorit chybí jakákoli zmínka o Rusku, a to přesto, že Pentagon (americké ministerstvo obrany) oficiálně považuje Rusko za největší bezpečnostní ohrožení USA.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!