130 let
Trump zopakoval, že chce po členských zemích aliance větší výdaje na obranu.

Trump zopakoval, že chce po členských zemích aliance větší výdaje na obranu. | foto: Reuters

MACHÁČEK: Lze docílit větší evropské nezávislosti na USA?

Názory
  •   13:05
Donald Trump „válčí“ s Evropou na mnoha frontách: od klimatické dohody přes Nord Stream 2 a íránskou dohodu až po cla na ocel. A do toho bývalý Trumpův poradce Steve Bannon pomáhá organizovat nacionalistickou frontu pro volby do Evropského parlamentu. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron začínají signalizovat, že už toho mají dost.

Agentura Bloomberg píše, že během 24 hodin oba evropští lídři podpořili větší emancipaci Evropy a větší autonomii na USA. Evropa má podle nich převzít víc globální odpovědnosti za obranu, ale měla by vytvořit též samostatný finanční a platební systém. S tímto účelem se ve středu konala i schůzka ministrů financí obou zemí.

Jenže aby Evropa se svou společnou měnou vůbec mohla nahradit dolar jako globální rezervní měnu či platební jednotku (nebo se mu vůbec přiblížila), musela by se smířit s tím, že to budou dlouhá léta intenzivního úsilí s nejistým výsledkem. A co se obrany týče, všechny evropské státy ještě nemají ani plán, jak se blížit slíbeným dvěma procentům HDP na obranu, a než ta dvě procenta budou všichni opravdu plnit, bude v Americe dávno jiný prezident.

Firmy jako německý Daimler AG nebo francouzský Total SA se musely stáhnout z Íránu, jinak jim hrozilo odříznutí od amerického bankovnictví a dolarového finančního trhu. Německá i francouzská politika jsou velmi rozzlobeny kvůli tomu, že řada tamějších firem musí nyní opustit nadějně rozjetý byznys s Íránem. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr zahraničí Heiko Maas prosazují nový platební systém nezávislý na USA.

Heiko Maas dokonce napsal článek pro německý deník Handelsblatt, v němž navrhuje, aby Evropa opustila Amerikou ovládaný platební systém Swift a zavedla svůj vlastní. Na příkladu Turecka Maas demonstruje současnou situaci běžnou leckde ve světě. Turecko platí za 60 procent svých importů v dolarech, ale z USA do Turecka proudí jen sedm procent tureckého importu. Tureckou ekonomiku tedy zraňují americké sankce víc, než by odpovídalo úrovni vzájemného obchodu a investic, což Evropské unii (a Francii a Německu) také vadí, protože rozklad tureckého hospodářství není v jejím zájmu.

K platebnímu systému se vyjádřil i komentátor Wolfgang Münchau: Maas má podle něj pravdu, že EU má být geopoliticky aktivnější, ale novým Swiftem se nic nevyřeší. Swift neboli Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication je systém globálních plateb a informací. Začal fungovat v roce 1977 a představoval masivní pokrok, protože předchozí systém ještě de facto fungoval na bázi telegrafu. Swift ale není americký systém a Amerika nad ním nemá kontrolu. Je to systém belgický (jeho designérem je u nás známý Bessel Kok). Amerika sice Swift globálně nekontroluje, americké ministerstvo financí však přesto dokáže Swiftu „vysvětlit“, že má od listopadu odříznout Írán.

Síla americké moci spočívá v globální síle dolaru a amerického finančního systému. Amerika je schopna odříznout cizince od svého finančního systému a zakázat jim cestovat do USA. Síla amerického dolaru je zase dána silou americké ekonomiky a armády, ale hlavně tím, že Amerika je na rozdíl od EU stát. Možná globální dominance dolaru a předtím britské libry souvisí také s angličtinou coby globální linguou francou.

Eurozóna by ale musela ukončit svoji permanentní krizi, vyrovnat své vnitřní nerovnováhy, dohodnout se na existenci společného dluhopisu, společné daňové autoritě a společném pojištění vkladů. Než se tak stane (pokud vůbec někdy), bude Amerika dominovat též globálnímu finančnímu systému a euro bude vždy jen druhou globální rezervní měnou, daleko za dolarem.

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Autor: Jan Macháček
  • Vybrali jsme pro Vás