Ačkoliv Macron by na rozdíl od Kaczyńského či Orbána uměl s gigantickou většinou nakládat kultivovaně, je pro kvalitu demokracie lepší, když má většinu velikou, ale pořád ještě normální.
Na serveru Bloomberg si všímají rekordně nízké účasti v parlamentních volbách, která byla historicky vůbec nejnižší z toho, co kdy francouzská demokracie zažila. Bylo to o deset procent méně než při dosavadním rekordu v nízké účasti. Podle serveru jde o připomenutí toho, že skoro polovina hlasů z dubnového prvního kola prezidentských voleb byla pro kandidáty, kteří jsou proti globalizaci, otevřeným hranicím i jednotnému trhu, který představuje EU.
Macron má nyní pět let, aby prosadil své liberalizační reformy zejména pracovního trhu a větší integraci eurozóny. Hlavně ale potřebuje, aby reformy přinesly ovoce v podobě hospodářského růstu a poklesu nezaměstnanosti. Pokud se to nepovede, například Jean Garrigues, profesor historie na univerzitě v Orléansu, upozorňuje, že je ve hře mnohem víc, než jestli bude Macron prezidentem podruhé – příští politické řešení francouzských problémů přijde od extremistů a populistů.
Mnoho – i když ne většina – nově zvolených je v politice úplně nových, přicházejí zpravidla z mnoha segmentů občanské společnosti. Na serveru Eurointelligence.com tomu říkají „uberizace politiky“. Starý svět politických stran končí, přichází nová éra.
Republikáni spolu se stranou UDI mají dohromady 131 křesel, což je nejméně v historii, ale pořád je to lepší, než se čekalo. Oproti tomu se socialisté úplně vypařili – mají 29 křesel, přišli o 255 křesel. Důležité je, že Macron nemá ústavní většinu pro prosazení ústavních změn, a je třeba zaznamenat, že poprvé v životě se dostali do parlamentu Marine Le Penová a také levicový populista Jean-Luc Mélenchon.
Wolfgang Münchau ve Financial Times upozorňuje, že začíná doba radikální nejistoty v politice. Neoslabují pouze tradiční politické strany, ale selhávají i tradiční způsoby analýzy a politického myšlení. David Cameron, Theresa Mayová i Matteo Renzi se nechali ošálit průzkumy, když vyhlásili volby nebo referendum. Potíž je v tom, že voliči se v den voleb rozhodují jinak. Ani analýzy sociálních sítí příliš nepomáhají, i když lépe vysvětlí, co se nepovedlo.
Úspěšní mohou být politici, kteří dobře znají své voliče a mají dobrou intuici. Může to být důležitější než moderní výzkumné metody.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
