Komentář čtěte zde. Riziko, že nebude kancléřkou až do roku 2021, se pochopitelně zvyšuje. Když Gerhard Schröder v roce 2004 rezignoval na post předsedy SPD, také hodlal zůstat kancléřem, jenže už v roce 2005 ho, po předčasných volbách, vystřídala právě Merkelová. Jenže Merkelová je přesvědčena, že možná bude chromá kachna, avšak bez přistřižených křídel. Nasvědčují tomu právě okolnosti.
Říká se, že důležité kroky, které prosadila, nebyly z její myšlenkové dílny. Energetická revoluce je z dílny Zelených, rovnost sňatků mezi mužem a ženou i stejnopohlavních párů byl požadavek sociální demokracie – stejně jako zavedení minimální mzdy. Ústavní dodatek o vyrovnaném rozpočtu zase vymyslel bývalý ministr financí, nyní předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble.
Faktem je, že další riskantní rozhodnutí jsou z její dílny: odchod od jádra a přijetí 1,2 milionu uprchlíků v roce 2015.
Podle Beršidského může Merkelová jako kancléřka, která se už tolik nemusí ohlížet na svou stranickou základnu, rozhodovat rychleji a rozhodněji ve věcech Evropské unie, kde jsou její názory bližší sociální demokracii. To platí pro postbrexitovou konsolidaci, imigrační agendu, reformu eurozóny, řešení konfliktů na Ukrajině, v Sýrii a na Balkáně. Taktéž prý může pracovat na tom, že EU bude slušnou protiváhou Trumpovi.
Komentář též zdůrazňuje, že Merkelová má vlastně blíž k současnému vedení sociální demokracie než k vlastní straně.
…
Americký pravicový deník The Wall Street Journal v komentáři Josepha Sternberga gratuluje německým Zeleným ke skvělým výsledkům v poslední době. Nejprve v Bavorsku, a ještě lépe v Hesensku.
Oproti všeobecným očekáváním nebyly výsledky Alternativy pro Německo (AfD) oslnivé ani v Bavorsku, ani v Hesensku. Nic nenasvědčuje tomu, že by se Němci vydávali cestou velké politické podpory pravicovým nacionalistům. Ani že by voliči v Německu žádali kontrolu hranic, důraz na německou kulturní identitu či konec masové migrace. Zelení zjevně směřují k tomu, stát se hlavní německou stranou levého středu .
Sternberg vysvětluje, proč nevidí pravicový komentátor Zelené černobíle. Například proto, že Zelení souhlasili s úspěšnými reformami Hartz, které znamenaly liberalizaci ztuhlého německého pracovního trhu. Zadruhé jsou Zelení proti klientelistickému kapitalismu a podvodům, které odhalily aféry dieselgate. Zelení se drží od kontaktů s byznysem daleko, aniž by museli vyhlašovat válku kapitalismu. Co se názorů na zbrojení a NATO týče, jsou to sice pacifisté (a z pohledu NATO skoro „neštěstí“), ale na německé politické scéně jsou nejtvrdší vůči Rusku, především v oblasti lidských práv, a tvrdě prosazují sankce proti Rusku.
…
Masová vražda v pittsburské synagoze vede některé komentátory – jako je třeba Zacha Schapira na webu Reuters – k názoru, aby Amerika po vzoru Evropy zakázaly veřejné projevy nenávisti vůči rase a náboženství. V Americe totiž stále platí dodatek ústavy, který něco takového neumožňuje, bez ohledu na politickou korektnost uvnitř institucí (kam ústava nesahá), kde se pro změnu netoleruje skoro nic. V Americe se mohou konat demonstrace neonacistů a mohou zde existovat weby s rasistickým a nenávistným obsahem. Pittsburský vrah systematicky šířil antisemitskou „hate speech“ na internetu. Právě internet a sociální sítě, kde se v poslední době šíří projevy nenávisti exponenciálně a mnohem silněji než dřív, jsou podle Schapira důvodem pro to, aby se USA vzdaly prvního dodatku ústavy.
Vzhledem k tomu, že je Amerika také světovým lídrem v politické korektnosti, bych to moc nedoporučoval. Jakmile přestane existovat opora v ústavě, bude brzy zakázáno všechno: karikatury, vtipy, narážky apod. A vzhledem k tomu, že Amerika nemá zkušenost s totalitou, mohou se pak konat vyloženě orgie zakazování.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
