Komentátor Financial Times Gideon Rachman se domnívá, že imigrace se stala rivalem stavu ekonomiky jako „řídící síla“ či hlavní faktor západní politiky.
Čistě ekonomicky vzato má pro bohaté a stárnoucí západní země smysl lákat nové dělníky, pracovníky a občany z chudších sousedních zemí. Ale zvolení Donalda Trumpa a odhlasování brexitu byly způsobeny strachem z nekontrolované migrace. Trump sliboval, že postaví zeď na hranici s Mexikem, a brexitéři plédovali za navrácení kontroly hranic, i když Británie o hraniční kontroly nikdy nepřišla.
Nejedná se pouze o anglosaský fenomén. Týká se to i Německa. Pokles politické síly Angely Merkelové souvisí s jejím rozhodnutím vpustit do země milion uprchlíků v roce 2015. V maďarských volbách zvítězil Viktor Orbán s kampaní, která vyšlehala strach z migrace na nejvyšší možnou míru. V Rakousku je antiimigrační strana svobodných ve vládě a italská protiimigrační Liga severu ji bude následovat. Ve Francii se Národní fronta dostala do druhého kola prezidentských voleb. Podle průzkumů má švédská ultrapravicová strana Švédští demokraté okolo 20 procent.
Migrační vlna v poslední době poněkud polevila, ale v příštích dekádách se může kvůli ekonomickým a demografickým tlakům v Africe jedině zvýšit. Například největším zdrojem migrace do Itálie je Nigérie. V roce 1960 měla 45 milionů lidí, dnes má 187 milionů lidí a v roce 2050 bude mít 410 milionů lidí. V roce 2060 bude v Nigérii více lidí než v EU27.
Během třiceti let vzroste populace Afriky o další jednu miliardu lidí. Bez migrace se bude evropská populace zmenšovat a stárnout. Demografické tlaky nejsou tak jasné v Latinské Americe. Lidi ale žene na sever chudoba a násilí.
S tím, jak budou migrační tlaky narůstat, budou poskytovat munici pro politiky typu Trumpa a Orbána. Antiimigrační hnutí jsou také propojena. Steve Bannon, bývalý Trumpův hlavní ideologický stratég, byl blízko kampaně za brexit a Orbána označil za hrdinu. Před italskými volbami se Bannon pohyboval v blízkosti Ligy severu.
Bannon, Orbán a Salvini (Liga severu) chtějí zachránit „západní civilizaci“ před islamizací. Liberálové je osočují z rasismu a strašení, je ale jisté, že tento strach u části voličů jasně rezonuje.
I politici s liberálními instinkty, jako je německá kancléřka, už pochopili, že musí uzavřít hrdlo lahve mimo německé hranice. Na základě dohody s Ankarou zůstávají v Turecku tři miliony migrantů. Ale samo Turecko zavřelo hranice se Sýrií, kde je bez domova dalších 1,5 milionu lidí.
Populační trendy ukazují, že migrace zůstane v příští generaci hlavním hybatelem západní politiky. Pokud mainstreamoví politici nepřijdou na to, co s tím, bude populismus akcelerovat.
Tolik Rachman. Bohužel se už nepouští do návodu pro centristy, jak na to. Tak třeba populační politika. Musí skončit politicky korektní tabu, že politici nemají nabádat občany, aby měli děti, a vymýšlet k tomu silné ekonomické nástroje. Možná to činil Hitler, ale to nevadí. Dnes je situace taková, že se to obává napsat i pravicový Rachman.
Další tabu je, že jednotlivé země si mohou vybírat migranty, kteří se dobře integrují na místním trhu práce. Pro nás jsou to třeba Vietnamci a Ukrajinci. Voliči se bojí hlavně ilegální a nekontrolované migrace. Ta musí skončit. Kanada nebo Austrálie ji také netolerují. A rozvojová a stabilizační pomoc zemím, které jsou zdrojem migrace, musí být mnohem – řádově – masivnější než dosud.
Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci Výzvy pro Evropu, která se koná v pondělí 21. května, i na přidruženou debatu o V4 a EU v neděli 20. května.
