Ten nejdůležitější důvod „odporu“ ovšem přímo s hnutím ANO a Andrejem Babišem nesouvisí. Při takto silném vítězství bude mít vítěz voleb ve vládě většinu (těžko si představit něco jiného) a jeden či dva juniorní subjekty by bylo možné regulérně přehlasovat. Takovou pozici leckdo chápe jako pozici sekundanta či stafáže.
Ekonomická katastrofa se momentálně v Evropě moc nečeká, budoucí vláda má naději být celkem úspěšná a zkušenost z minulé koalice praví, že ANO z dobrých výsledků vlády dokázalo profitovat.
Další obecné pravidlo praví, že není vůbec žádný důvod, aby někdo už nyní deklaroval, že do koalice půjde. Taková nevěsta by se prodávala velmi lacino. Odmítání návrhu k sňatku se ale bude ze strany všech potenciálních nevěst protahovat, protože moc konkurenčních nevěst tentokrát na trhu opravdu není.
Pak jsou tu důvody partikulární, motivy, které má každý subjekt zvlášť.
ODS má pocit, že je na postupném vzestupu a další čtyři roky trpělivosti v opozici jí mohou jenom prospět. Současné vedení je přesvědčeno, že podpora bude do dalších regulérních voleb dále setrvale stoupat. Proti udržení tohoto rozhodnutí budou působit různí lobbisté a ekonomické síly, kteří to se stranou stále umí (a hlavně to uměli ještě docela nedávno), anebo se mohou pokusit se stranou domluvit. Současné vedení je ale proti vládní spolupráci, tak uvidíme, jak je neoblomné a silné.
Co se ČSSD týče, ministři jako Lubomír Zaorálek či Milan Chovanec počítali asi s pokračováním současné koalice, druhá věc je katastrofální míra volební porážky. Strana potřebuje hlubokou očistu a zdola řízenou regeneraci. Ti, kdo by si zasloužili výměnu, jsou ale právě současní ministři a zvolení poslanci za ČSSD, kteří všichni dohromady a osobně tvoří vedení zodpovědné za totální neúspěch. ČSSD potřebuje, podobně jako ODS před čtyřmi roky, radikální očistu. Na druhé straně se brzy začne argumentovat bojem za udržení sociálního státu a sociálnědemokratické hodnoty, které se dají hlídat jenom ve vládě apod. Chovanec a Zaorálek se budou tvářit, že oni za to nemohou, že to je všechno vina Sobotky a podobně. Pokud bude sjezd strany opravdu až v dubnu, lze čekat, že do té doby bude tato strana mimořádně nestabilní a nebude představovat příliš spolehlivého partnera. Pak proběhne souboj o vedení mezi Zaorálkem a Chovancem nebo se objeví úplně noví lidé.
Piráti se prezentují jako strana spíš protestní. Skočit rovnou a napoprvé nejen do parlamentu, ale i do vlády se jim zdá předčasné, zeleným se to před jedenácti lety také nevyplatilo. Asi se jeví jako lepší sbírat politickou zkušenost postupně. Na druhou stranu to vypadá, že protestních stran s tvrdou rétorikou proti ANO bude hodně – TOP 09, STAN, ODS, možná i ČSSD a v opozici budou i komunisté a okamurovci. Není tu – na té nekompromisní frontě – příliš velká tlačenice? Budou tu voliči schopni rozlišovat? Riziko je, že ten protestní appeal spolu s onou imagí novosti a mladosti do budoucna vybledne.
U STAN i TOP 09 se zdá, že má odpor proti Andreji Babišovi hlubokou osobní rovinu, že je pro lídry těchto stran smyslem života a existence.
KDU-ČSL deklaruje, že ve vládě nesmí být nikdo, kdo je trestně stíhán. Zde je odpor – jak se dalo čekat – zatím nejslabší. Uvidíme, ale KDU-ČSL k vytvoření většinové vlády s ANO nestačí.
…
Předčasné volby – pokud by se konaly brzy – skončí velmi podobně. Byla by tu masa stran, které naštěstí do vlády nikdo nechce (komunisté, okamurovci) a masa malých stran, jež se těší na opozici a do vlády je také nikdo nechce.
…
Jistým paradoxem nyní je, že ČSSD je typická státostrana, která má obsazeny všechny úřady, instituce, regulátory. Naplňuje onen výraz „deep state“, jenž se ve světě módně používá. A přitom nemá ani osm procent podpory.
…
Menšinová vláda s nějakou domluvenou podporou není nic, co by mohlo hnutí ANO vyhovovat. Muselo by se čtyři roky žadonit o podporu pro každou jednotlivost.
…
Těm, kdo propadají depresi, je dobré připomenout, že komunisté a protofašisté (okamurovci) mají v součtu dohromady méně mandátů než v minulém parlamentu. Fanoušci a voliči STAN a TOP 09 získali sice méně křesel než minule, ale část voličů odešla k Pirátům, kteří jim v mnoha ohledech vadit nemusí. Piráti jsou v zásadě proevropští, jsou pro transparentnost a silnou veřejnou kontrolu.
…
V případě STAN a TOP 09 bylo zajímavé sledovat propastný rozdíl ve vystupování. Kalousek byl vzteklý, nerudný, naštvaný a vlastně „sprdnul“ národ, koho si to zvolil. Zvolení noví poslanci za STAN se usmívali a bylo vidět, že mají upřímnou radost, že se do parlamentu dostali.
