Sobota 6. března 2021svátek má Miroslav -5 °C skoro jasno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Nejlepší čas pro bohaté a Armin Laschet

Armin Laschet se fotí s Julií Kloecknerovou a jedním z delegátů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Armin Laschet se fotí s Julií Kloecknerovou a jedním z delegátů. | foto: Reuters

Praha Agentura Bloomberg píše, že podle mnohých měřítek se v USA bohatší během pandemie stali ještě bohatšími. V dnešní době, kdy narůstá počet lidí bez práce i bezdomovců, se leccos těžko měří, ale je tu celá třída lidí – řekněme horních 20 procent z hlediska výdělku –, kteří se opravdu nemusejí bát, že by takto dopadli.

O místa v kancelářích většinou nepřijdou. Nejrůznější záchranná opatření centrální banky jim plní peněženky. Přefinancovali si hypotéky na rekordně nízké sazby, nakoupili si domy na venkově, aby se vyhnuli městům, a hodnota jejich akcií a dluhopisů na investičním účtu vesele rostla.

Akumulace bohatství kontrastuje s tím, jaká je situace lidí, kteří mají obtížnější přístup k úvěrům a finančním trhům. Statisíce amerických firem nadobro zavřely krám, více než deset milionů lidí je bez práce, a třikrát více lidí než před rokem dokonce říká, že mají večer hlad.

Ekonom Peter Atwater říká, že nikdy nebyly v USA tak dobré časy pro bohaté. Atwater popularizoval teorii vývoje ekonomiky ve tvaru písmene K, kde strmý propad následuje růst pro bohaté a propad pro chudé. Všechna opatření centrální banky i rozpočtů umožňují vzpamatovat se rychle těm bohatším.

Miliony bohatších Američanů omezily v rámci uzávěr a karantén útraty (zábava, restaurace, cestování) a víc investovaly, což se jim zatím bohatě vyplatilo.

Týdeník The Economist analyzuje data OECD. Z tabulky vyplývá, že existuje zásadní rozdíl mezi ekonomickými dopady pandemie v Evropě a v USA. Německo i Spojené království zaznamenávají meziroční propad ve výši 10 procent. Francie pěti procent. Jenže USA jsou již na nule. Tabulka ukazuje, že americké oživení má tvar písmene V, zatímco křivka vývoje ekonomiky v Evropě má tvar písmene W, tedy dvojitý propad – nebo lze mluvit o zubech na pile.

Na serveru Eurointelligence.com komentují to, že doprovodný článek britského týdeníku si všímá toho, jak se ekonomiky staly odolnějšími vůči pandemii. Ano, narušené zásobovací řetězce se zase propojily a už není nedostatek roušek ani toaletního papíru. Zajímavější je ale všimnout si kontrastu mezi Amerikou a Evropou. Amerika je odolnější a pružnější historicky. Po pádu Lehman Brothers v roce 2008 a globální krizi, kterou sama zavinila, se také zotavila rychleji.

Nůžky se budou rozevírat ještě rychleji. Například Německo zpřísňuje opatření, a to až do konce března. Pokud se USA nevydají evropskou cestou, rozdíl se bude jen zvětšovat. EU také pomaleji očkuje. Británie naočkovala už pět procent lidí, USA 3,4 procenta a třeba Německo jen jedno procento lidí.

Tentýž server přináší ještě několik poznámek k volbě Armina Lascheta předsedou CDU většinou 53 procent hlasů delegátů. Stane se Laschet kancléřem? Prý se na tom v březnu dohodnou šéf sesterské bavorské CSU Markus Söder a Laschet osobně. Nebude to soupeření, ale dohoda. Jde také o to, jak dopadnou volby ve spolkových zemích Bádensku-Württembersku a Severním Porýní – Vestfálsku, které se konají v březnu. CDU musí být asi úspěšná v obou zemích, aby získala místo kancléře. Jednou alternativou je, že se kancléřem stane Olaf Scholz z SPD, druhou alternativou je právě Söder.

Co se rozpočtového schodku týče, je Laschet jestřábem. V kampani žádal, aby se Německo vrátilo k rozpočtovému přebytku už v roce 2024. Laschit prý kombinuje fiskální konzervatismus s důrazem na tradiční průmyslová odvětví.

Sice se říká, že je Laschet proevropský, ale největší otázky současné EU se týkají toho, zda otevírat základní smlouvy a jestli a jak uvolnit pravidla tzv. Paktu stability a růstu. Pokud se Německo samo chce vrátit k přebytkovým rozpočtům, po ostatních bude minimálně žádat, aby dodržovali alespoň dluhové kritérium. V tomto asi těžko najde Laschet společnou řeč s Macronem.

Laschet má blízko k uhelné lobby a lhůty na těžbu chce prodloužit do roku 2038. S tím souvisí i otázka budoucí vládní koalice. Zelení asi nepůjdou do koalice s nikým, kdo by chtěl změkčovat cíle klimatické politiky.

CDU zvolila střed, neposunula se doprava. Pokud se straně AfD podaří zažehnat vnitřní rozbroje, možná může mít nějaké zisky na pravém středu na úkor CDU. Z Lascheta může být nervózní SPD, protože jako „člověk uhlí a oceli“ (a pracujících či dělníků) může bojovat v tradičních baštách SPD.

Debata Jana Macháčka
Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec cukrárny, jež zná chutě Smíchova. Motivace je pryč, říká majitelka

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po otevření dveří pod růžovým vývěsním štítem se nos návštěvníka i přes nasazenou roušku zaplní vůní čokolády....

Jací jsme v posteli podle hvězd? Blíženci experimentují, Štíry sex ovládá

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium O lásku je třeba pečovat stejně jako o zdraví. Proto se oslava svátku zamilovaných, který připadá na 14. února, zdá...

Policie vyklízí Hlavní nádraží. Jeho obyvatelé si našli nový „Sherwood“

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Narkosvět v legendárním parku u pražského hlavního nádraží, kterému všichni přezdívají Sherwood, se proměňuje a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!