Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
18. září 2017 12:49 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Německá kantovská vesnice

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Kancléřka Angela Merkelová (CDU) a její vyzyvatelem Martin Schulz (SPD). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kancléřka Angela Merkelová (CDU) a její vyzyvatelem Martin Schulz (SPD). | foto: Reuters

PRAHA Wolfgang Münchau se v pondělních Financial Times zabývá budoucností německé sociální demokracie, tedy SPD, jejíž podpora před víkendovými volbami osciluje mezi 20 a 23 procenty. SPD podle Münchaua směřuje k už třetím prohraným volbám za sebou.

Je to kvůli kandidátovi? Možná, ale spíše ne. Martin Schulz je bezpochyby nejlepší řečník SPD od dob Gerharda Schrödera. V televizním utkání s Merkelovou ale Schulz působil, jako když mluví se svým šéfem, a vyhledával témata, kde se snažil demonstrovat, že s Merkelovou souhlasí, místo aby činil opak, uvádí Financial Times

Hlavní důvody jsou ale hlubší. SPD se nepoučila ze dvou velkých pohybů poslední doby: z globalizace a finanční krize. Strana stále žije v představě a receptech Tonyho Blaira a Gerharda Schrödera, podle kterých může dnešní levice vyhrát, jen když se posune do středu. Je to pozůstatek 90. let, kdy s pádem komunismu svět oslavoval neoliberální recepty, na které přistoupila i německá levice.

Jasný posun směrem doleva také nebude fungovat, protože nalevo od SPD se etablovala Levice (die Linke) a protože rudo-červeno-zelená koalice většinynedosáhne.

Globalizace přináší i negativní dopady, které pociťují ve Francii, v Británii i v USA, ale do Německa ještě nedorazily. Německo je zatím vítězem globalizace. To se ale časem změní, třeba až se pod tlak od nové konkurence dostane německý automobilový průmysl apod. Proto si má podle Münchaua strana SPD odpočinout v opozici.

SPD se také musí více zajímat o budoucnost Evropy a eurozóny. Martin Schulz osobně věří ve větší integraci eurozóny, nesedí mu příliš důraz Merkelové na mezivládní dohody. S žádným z témat jako větší solidarita v eurozóně nebo volnější fiskální pravidla strana před volbami nepřichází.

Natalie Nougayredová vyvrací ve sloupku pro Guardian mýtus, že Německo může být lídrem svobodného světa. Země se mimo svoje hranice příliš nedívá. Svým způsobem je to podobné současné Británii, ale britský provincionalismus má psychologické důvody, zatímco Německo má vcelku upřímný nezájem o světové záležitosti. Ani Evropa, ani širší svět nehrály v kampani vůbec žádnou roli. Asi jde o relativní úspěchy německé ekonomiky a s tím spojenou spokojenost.

Každá politika je podle autorky lokální, ale Němci si vybírají Merkelovou také proto, že věří, že je ochrání před vnějšími tlaky a věci zůstanou, jaké jsou. Země souhlasu, která věří, že pravidla se mají dodržovat, a nechce být moc znepokojována tím, co se děje venku. Kantovská vesnice ve světě, který je stále více Hobbesův.

Do sebe zahleděné Německo prezentuje rizika pro Evropu. Provinční nálada veřejnosti nežádá hledání kolektivní evropské strategie, která se vyrovná s duální kalamitou brexitu a Trumpa. Německo těžko bude formulovat zásadní politiky vůči Rusku, Turecku, Balkánu, Číně, Africe, klimatickým změnám apod.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

  • 10Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz