Na serveru Eurointelligence.com se táží, proč německý ústavní soud vlastně přijímá všechny ty podání, podněty a stížnosti ve věci eura a eurozóny, když je vždy nakonec odmítne. Odmítnuty byly v Karlsruhe stížnosti na Maastrichtskou smlouvu, Lisabonskou smlouvu, na vytvoření záchranného valu pro eurozónu ESM, na přímé transakce ECB na otevřeném trhu a nyní i na bankovní unii.
Profesoři, kteří si pořád na něco ve věci eurozóny stěžují, ale podle serveru možná prohrávají bitvy, ovšem vyhrávají válku. V každém rozhodnutí soudu se totiž svazují ruce německé vládě do budoucna a stanovují se jasné limity evropské integrace pod německou ústavou. S každým rozhodnutím soudu se posiluje princip, že suverenita spočívá v národních státech. Fiskální kapacita může být pouze odvozená a musí být možné ji zvrátit. Voliči v národních státech nemají mít kontrolu pouze nad tím, jak evropský systém funguje, ale i nad systémem jako takovým.
MACHÁČEK: Jak dál s brexitem |
Soudci zdůrazňují ústavní identitu, která nemůže být nikdy přenesena na EU bez ohledu na případnou ústavní většinu. Ústavní identita se dokonce nesmí změnit ani změnou ústavy. To, co v eurozóně funguje špatně, nelze změnit, protože je to v rozporu s německou ústavou. A to, co je v eurozóně potřeba udělat nebo dodělat, nelze udělat, protože to bude v rozporu s německou ústavou. Sdílené fondy jsou ještě v pořádku, ale nikdy nebude žádná fiskální kapacita pro eurozónu ani fiskální suverenita pro EU. Jediná legální cesta podle německého práva je mírné navýšení stávajícího evropského rozpočtu. Jeho velikost se ale tradičně pohybuje kolem jednoho procenta evropského HDP, to však není žádná fiskální kapacita, a dokonce to není ani její začátek.
Dodejme, že německý ústavní soud schválil bankovní unii v její současné podobě, tedy de facto především společnou regulatoriku a regulaci. To je ovšem pouze jednonohá bankovní unie. Společné pojištění vkladů evropská bankovní unie nemá, a kdyby ho mít chtěla, je otázka, co na to německý ústavní soud.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
