Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Nord Stream 2 se probudil

Sto padesát metrů dlouhá ruská loď Akademik Cherskiy, která zřejmě bude použita k dokončení plynovodu Nord Stream 2. Na snímku v německém přístavu. foto: Reuters

Ruská loď Akademik Čerskij, specializovaná na pokládání trubek na mořské dno podle souřadnic GPS, opustila v sobotu přístav Neu Mukran na baltském ostrově Rujána a zahájila dostavbu zbývajících 72 kilometrů rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.
  13:39

Německé námořní úřady podle deníku Handelsblatt varují kapitány všech plavidel, aby se vyhnuli oblasti mezi Rujánou a dánským ostrovem Bornholm. Co je na tom zajímavého? V červnu se práce na posledním úseku plynovodu zastavily v důsledku amerického zákona, který se jmenuje Ochrana evropské energetické bezpečnosti. Podle skupiny amerických senátorů s podporou obou politických stran rusko-německý plynovod ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, protože zvyšuje její závislost na Rusku.

Kromě toho by nový plynovod zvýšil závislost na Rusku u zemí na okraji EU – jde tedy především o Ukrajinu –, které byly až dosud hlavními tranzitními zeměmi, skrze něž proudí ruský plyn do Evropy.

Co je Američanům do evropského plynovodu? USA jsou garantem evropské bezpečnosti – a to především před Ruskem –, takže nechápou, proč by si kontinent měl na Rusku vytvářet závislost a platit mu miliardy. Američané také reflektují, že část spojenců v NATO – třeba pobaltské země a Polsko – jsou plynovodem velmi znepokojeni. Stavba se zastavila proto, že sankce postihnou například každou firmu, která obchoduje s přístavem na Rujáně, i každou firmu, jež v rámci dostavby posledního úseku něco dodává nebo financuje. Vzhledem k tomu, že Amerika de facto ovládá světové platební systémy, nechce žádná firma riskovat.

MACHÁČEK: Rakousko a zákaz politického islámu

Norská certifikační firma Det Norske Veritas prohlásila, že nebude s ruskou lodí spolupracovat na certifikaci posledního úseku plynovodu. Ještě v červnu firma řekla, že dodrží stávající kontrakty, ale pak to zabalila a prohlásila, že musí respektovat americký zákon. Dánské úřady ale netrvají na tom, že musí certifikovat zrovna norská firma, takže certifikovat může podle Handelsblattu třeba nějaká ruská firma.

Do toho američtí senátoři ve zrychleném řízení schvalují zpřísněný dodatek sankčního zákona, který se už nebude týkat dostavby posledního úseku, ale rovnou celého plynovodu. Je vcelku jisté, že dodatek stihne ještě podepsat prezident Trump. Hraje se tedy o čas. Dostavbu plynovodu podporuje celá německá politická scéna kromě Zelených. Sociální demokraté tvrdí, že nelze přece skončit s nevyužitým potrubím na dně moře. Německo má i podporu celé západní Evropy.

Němci asi doufají v podporu budoucího amerického prezidenta Joea Bidena, ale možná podceňují to, že nejde o prezidentský akt, nýbrž o zákon s nadstranickou podporou.

V kuloárech se proslýchá, že Němci chtějí navrhnout Američanům obchod. Němci zakážou čínský Huawei v sítích 5G a USA zase dají zelenou Nord Streamu. Zaprvé je ale otázka, zda na to USA přistoupí, když asi mohou nakonec získat obojí. A zadruhé je i Joe Biden silným kritikem Ruska a závislosti na něm.

MACHÁČEK: Dva pohledy na zabití íránského nukleárního vědce

Že by zrovna kvůli plynovodu Nord Stream 2 a Německu chtěl válčit s Kongresem, je nejisté. Mezitím ale víme, že Německo na ruský plyn ve svém energetickém mixu zcela vsadilo. Vypíná jaderné elektrárny a chce opustit i uhlí.

To, že se znovu kladou trubky na dně Baltského moře, ale je spojeno s výsledkem amerických voleb. Německo i Rusko Ameriku v tuto chvíli testují.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.

Co se týče testování Ameriky, čekání na nového prezidenta a určitého váhání, tak s tím souvisí i výsledek tajné schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se saúdským korunním princem bin Salmánem (MBS)

Podle deníku The Wall Street Journal schůzka nesplnila očekávání a korunní princ se nakonec stáhl z připravované dohody o normalizaci vztahů Saúdské Arábie (SA) s Izraelem. Netanjahu i americký ministr zahraničí Pompeo odjeli ze schůzky spíše s prázdnýma rukama. Oba doufali, že by Izrael mohl s SA uzavřít podobnou dohodu, jakou se Izraeli podařilo – s americkou pomocí – uzavřít s dalšími dvěma státy v Zálivu, tedy s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. Říká se tomu Abrahamovy dohody a jde o součást Trumpova diplomatického úsilí oslabit Teherán.

Ne že by byl snad MBS naladěn nějak nepřátelsky, ale s podporou tohoto kroku spíš váhá, protože je pro něj pochopitelně prioritou navázat vztahy s novou americkou administrativou Joea Bidena. Biden je oficiálně také pro zlepšení vztahů Izraele a SA, je ale kritičtější k saúdskoarabskému (ne)dodržování lidských práv.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost. 

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...