Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Nové fronty atlantických sporů

Plynovod (Ilustrační fotka).

Plynovod (Ilustrační fotka). foto: Shutterstock

Na rozpory v evropsko-atlantické spolupráci už nestačí prsty jedné ruky. Máme tu hrozbu sankcí ohledně rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který izoluje Ukrajinu, Polsko a Bělorusko coby tranzitní země a podle USA ohrožuje bezpečnost Evropy. Rusové a Němci považují plynovod za v zásadě hotovou věc, ale americký ministr pro energetiku Rick Perry minulý týden na Ukrajině zopakoval, že sankce proti firmám, které se na kontroverzním plynovodu dodavatelsky a investičně podílejí, budou brzy spuštěny.
  13:27

Je tu americké odstoupení od Pařížské klimatické dohody a pak tu máme dlouhotrvající a vyostřující se spor ohledně toho, že američtí spojenci v NATO dlouhodobě neplní svůj závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu.

Americká cla na ocel a hliník jsou již uplatňována, ale stále visí ve vzduchu hrozba cel na evropská (německá) auta – jakkoli to vypadá, že v této věci tu máme momentálně vetché příměří.

Pak tu je oblast kybernetické bezpečnosti, respektive studené technologické války mezi USA a Čínou, kde Američané žádají své evropské spojence, aby také izolovali čínskou firmu Huawei. Odpověď z Evropy je ale smíšená, vše nasvědčuje tomu, že Evropa americkým požadavkům nevyhoví plně. USA v tom případě některým spojencům v Evropě hrozí tím, že s nimi nebudou sdílet zpravodajské informace.

Jde i o celkovou nechuť amerického prezidenta k Evropské unii. Dobře to na včerejší konferenci Prague European Summit pojmenoval komentátor Financial Times Tony Barber. Americký prezident Donald Trump považuje EU za nesrozumitelný, byrokratický a multikulturní projekt, ale tam, kde je EU silná, tedy v regulaci a na jednotném trhu, ji má vysloveně za nebezpečnou. Napětí v atlantických vztazích je podle Barbera dvojího druhu: jsou tu věci, které s americkým prezidentem Trumpem vysloveně nesouvisejí, jako je neplnění výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu, kde se Trump pouze vyjadřuje ostřeji. Spadá sem i konfrontace s Čínou, což je fenomén, který nabývá na významu dlouho a postupně. Pak jsou tu ovšem neuralgické body, které jsou vysloveně trumpovské – jako je právě ideologická nechuť k EU.

Aby toho nebylo málo, je tu ostrý spor mezi Evropou a USA, který se týká nukleární dohody s Íránem a nových amerických sankcí vůči němu. Mnohým evropským zemím se americké sankce vůči Íránu sice nelíbí, ale velké evropské firmy, které dělají byznys v USA, se musejí přizpůsobit. Novou frontou v tomto sporu je evropská agentura Instex, jež byla založena EU proto, aby evropským firmám, které dělají byznys s Íránem, kompenzovala ztráty z amerických sankcí. Instex byl založen, ale ještě nefunguje. Americké ministerstvo zahraničí nyní napsalo dopis řediteli Instexu, že jej i jeho instituci postihnou americké sankce, pokud opravdu začne pracovat.

Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau v této souvislosti píše, že EU by měla lépe projektovat vlastní ekonomickou moc, posílit úlohu eura jako mezinárodní rezervní měny, mít vlastní platební systém apod.

Ne že by k tomu EU směřovala, ale Monitor JM si stejně myslí, že to není úplně dobrý nápad. EU by byla klidně schopna tyto instrumenty používat třeba proti Izraeli nebo tak, že by dělala americkým spojencům zbytečné naschvály. Projekce síly je jedna věc, k čemu by byla použita, je věc druhá.

Aby toho nebylo málo, máme tu další novou frontu. Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová právě varovala evropské ministry obchodu, že USA odmítly návrh na příměří ve věci amerických cel kvůli dotacím pro firmu Airbus. Tyto dotace sice označila za nelegální Světová obchodní organizace (WTO), totéž ale prohlásila ve věci dotací pro americký Boeing. Jediný rozdíl je, že stížnost proti Boeingu byla přijata později. Takže Američané v létě spustí cla na evropské víno a sýry. A transatlantický sentiment nám ještě více zhořkne.

Debata Jana Macháčka

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!