Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
18. října 2018 13:22 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: O občanské válce bohatých a bílých

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Americká vlajka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americká vlajka. | foto: Shutterstock

Komentátor amerického deníku The New York Times David Brooks recenzuje velice pozoruhodnou knihu občanského sdružení More in Common, která se jmenuje Skryté kmeny. Výzkumníci provedli tisíce rozhovorů a pokusili se identifikovat různé skupiny, do nichž lze rozdělit americké občany

Více zde. V americké politice už dávno nejde o to, jaký plán pro financování zdravotnictví kdo podporuje. Jde o identitu, psychologii, morální základy a dynamiku kmenového uspořádání. Publikace Skryté kmeny dělí Američany do sedmi skupin, a to zleva doprava, se jmény jako tradiční liberálové, umírnění, politicky neangažovaní apod.

Nejangažovanější a nejaktivnější jsou pochopitelně lidé na okrajích spektra či na extrémních pozicích: progresivní aktivisté na levici (osm procent Američanů) a oddaní konzervativci napravo (šest procent Američanů).

Tyto skupiny jsou nejbohatší ze všech. A také nejbělejší ze všech. Jejich příslušníci jsou nejvzdělanější a cítí se nejvíc bezpečně. O dnešku se často mluví jako o době, kdy vítězí populismus. Brooksův dojem ze studie je, že mezi sebou vedou občanskou válku bílí a bohatí: je to válka privilegovaných progresivistů a privilegovaných konzervativců. Radikální tribalismus je zábavou privilegovaných. Lidé s bakalářským či magisterským titulem mají tendenci svoji ideologii popisovat jako zásadní pro vlastní identitu, pro to, jak oni vnímají a prožívají sebe sama. Tito lidé dávají svému ideologickému přesvědčení vysoký morální význam, víc se drží se svým stádem a jeho značkou a víc hlasují podle stranické linie.

Druhé hlavní pokušení, které Brooks získal ze studie, je, že progresivní aktivisti i oddaní konzervativci se organizují kolem koherentních narativů. Tyto narativy ovšem nepředstavují pozitivní vizi společnosti. Spočívají v nebezpečí – v tom, kdo podle nich představuje nebezpečí pro společnost.

Oddaní konzervativci jsou přesvědčeni, že žijeme v nebezpečném světě. Život je drsný, brutální a krátký. Potřebujeme striktní hodnoty a silnou autoritu. Devadesát procent oddaných konzervativců (OK) si myslí, že migrace je špatná, zatímco 99 procent progresivních aktivistů (PA) si myslí, že je skvělá. Šestasedmdesát procent OK si myslí, že islám je násilnější než jiná náboženství – ovšem s tím souhlasí jen tři procenta PA; 86 procent OK si myslí, že pro děti je důležitější, aby se chovaly slušně, než aby byly kreativní, s tím souhlasí jen 13 procent PA.

PA se hlásí k rousseauovskému pohledu na svět. Lidé jsou dobří, hierarchické struktury společnosti špatné. Společnost se musí zbavit nerovnosti a vykořisťování. Novinkou je, jak tato polarizace získává kultovní povahu: 97 OK si myslí něco – a 95 procent PA si v mnoha případech myslí pravý opak. Začíná to vypadat jako náboženská válka, která roztrhala Evropu po vynálezu knihtisku, jen náboženství je spíše převlečeno za pohanské politické angažmá.

Dobrou zprávou je, že jakmile se člověk dostane mimo tyto dvě elitní skupiny, najde mnohem víc nezávislého myšlení a flexibility. Společnost není padesát na padesát. Jenom to vypadá tak, že si voliči musí vybírat mezi dvěma extrémními kulty. Dvě třetiny Američanů patří do skupiny, jíž se říká „vyčerpaná většina“. 61 procent lidí si myslí, že je třeba si více vzájemně naslouchat a hledat kompromis. 80 procent lidí si myslí, že politická korektnost je problém, ale 82 procent lidí si totéž myslí o projevech nenávisti.

Vyčerpané většině bohužel schází narativ a organizovaný světonázor, který vyvolá akci. Pokud by narativ měli, asi to nebude příběh hrozby. Lidé s pozitivním myšlením se více soustředí na to, čím mohou sami přispět, než na to, co společnosti chybí nebo ji ohrožuje.

Tolik David Brooks. Citujeme ho zde proto, že úplně totéž se zjevně vztahuje na Evropu i Česko. Podobný průzkum by patrně neskončil příliš odlišně. Samo dosažené vzdělání nezakládá nadhled či kritické myšlení. A polarizace na krajních stranách spektra se i díky sociálním sítím zvyšuje.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

  • 6Diskuse
Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz