Nyní se podle Münchaua poprvé mluví o selhání státu v určitých aspektech a diskutuje se o tom, do jaké míry jsou státní aparát a německá politika funkční.
Merkelová je vzděláním vědkyně, a proto inklinuje k tomu, naslouchat vědeckým radám. Ale i když naslouchá, stejně ji může přemoci panika a může se rozhodnout k náhlým otočkám. To se stalo i minulý týden. Do té doby platilo, že rozvolnění bude možné při 35 nakažených na 100 000 obyvatel, práh se zvedl na sto, což je více než aktuálních 60. Jednotliví premiéři spolkových vlád mohou rozvolňovat, kdy chtějí – navzdory tomu, že má očkování zpoždění. Němci špatně nesou, že jich bylo očkováno sotva šest procent, zatímco Britů už 40 procent.
Ano – očkování dnes určuje popularitu vlád. Průzkumy YouGov v Británii ukazují, že toryové vedou před labouristy o 13 procent. Ještě na konci ledna vedli labouristé o čtyři procenta! Britové mají prostě pocit, že jejich vláda dělá dobrou práci. A týká se to i lidí, kteří byli proti brexitu.
U Němců je to obráceně: mají pocit, že jejich vláda v očkovací strategii neuspěla. A to včetně voličů CDU. Vakcíny nakonec budou v dostatečném množství distribuovány, od dubna se jejich distribuce všude v EU urychlí a koncem léta bude kolektivní imunity dosaženo. I v Británii trvalo naočkování 40 procent lidí skoro tři měsíce. Vakcinace celé populace představuje extrémní logistickou výzvu, zvláště v decentralizovaném systému, jaký je v Německu.
V neděli se konají důležité volby v Bádensku-Württembersku a Severním Porýní – Vestfálsku. Očekává se, že CDU oslabí, snad ne katastroficky. Možná to bude znamenat, že se sníží šance nového šéfa CDU Armina Lascheta stát se po Merkelové kancléřem, možná se zvýší kancléřské naděje Markuse Södera, bavorského premiéra z CSU.
Možná – až se očkování rozeběhne – nad tím vším lidé mávnou rukou, budou mít jiné starosti a bude se dít zase něco jiného. Anebo to hned tak nepřejde, protože se zpožděním budou statistiky ukazovat, o kolik více zemřelo lidí. Třeba pak převládne nechuť volit tytéž lidi.
Každopádně podle Münchaua nyní v Německu převládá pocit zvaný Wechselstimmung, tedy všeobecná nálada, že vláda nefunguje moc dobře a měla by přijít změna. Je to vůbec poprvé od roku 2005. Ve volbách 2017 byli pravicoví voliči nespokojeni s migrační vlnou, ale politický střed držel dobře. Nyní jsou trochu otrávení tak nějak všichni: levice, pravice i střed. Před rokem byli Němci v Evropě nadprůměr – a lidé trochu trpí tím, že jejich vnímání sebe sama se poněkud lišilo od reality.
Tolik Münchau. Počínali by si Němci lépe jako národní stát, kdyby si vakcíny objednali sami, bez EU? Proč jsou některé státy úspěšnější? Mimo jiné proto, že si vakcíny objednaly včas, dávno předtím, než byly vůbec vyvinuté a hotové. Britové začali s firmou Astra Zeneca vážně jednat v dubnu. Izraelci s Pfizerem v květnu. Zvládli by to Němci bez EU stejně?
Nevíme. O tom, že EU objednávala pozdě a pomalu, handlovala o ceně a uzavřela špatné smlouvy, není pochyb. Na druhou stranu si představme chaos spojený s tím, že se 27 států pere o vakcíny. Nejbohatší a nejschopnější mají nejvíce a včas, dodávky se zadržují na letištích a přístavech, chudším a méně schopným se něco milostivě solidárně přenechává. V jedné zemi EU budou všichni naočkovaní, ve druhé zemi EU skoro nikdo apod. Němci měli více tlačit na EU, aby byla akčnější a razantnější. Ale třeba z našeho pohledu je lepší, že do toho nešli sami.
