Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Odtajnění amerických garancí Tchaj-wanu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil vystoupil 31. srpna 2020 v Tchaj-peji na tchajwanské Národní univerzitě Čcheng-čch'. foto: ČTK

Názor
Praha - Pozornost světa není upřena na Tchaj-wan pouze kvůli návštěvě Miloše Vystrčila. Titulní strana dnešních Financial Times upozorňuje, že USA dnes mají odtajnit americké bezpečnostní garance vůči Tchaj-wanu.
  13:40

Jedná se o zásadní změnu americké politiky vůči ostrovu, Washington chce takto čelit rostoucím inklinacím Číny hrozit Tchaj-wanu vojenskou silou, uvádí Financial Times

Američané též chtějí naznačit, že Peking bude skládat účty za drakonické nakládání s Ujgury nebo kvůli novému zákonu o bezpečnosti pro Hongkong. Bývalý americký prezident Ronald Reagan poskytl v roce 1982 Tchaj-peji tzv. šest ujištění, dnes se tedy dozvíme, o co přesně šlo.

Současná americká administrativa dává najevo, proč význam Tchaj-wanu pro americké zájmy v Asii narůstá, a více transparentnosti má ukázat, že USA budou efektivně bránit Tchaj-wan a že Čína to má takto pochopit.

Až dosud dával Washington ve vztahu k Tchaj-wanu přednost „strategické dvojznačnosti“. Tradiční americkou politikou mělo být, že Washington jasně neřekne, do jaké míry bude pomáhat Tchaj-wanu případně se bránit. Strategická dvojznačnost nebo také záměrná nejednoznačnost mají tedy podle všeho dnes skončit.

Výroku čínského ministra zahraničí Wanga Iho o tom, že předseda českého Senátu zaplatí osobně vysokou cenu za návštěvu Tchaj-wanu, se věnuje na titulní straně agentura Bloomberg. Ministr označil Vystrčilův výlet za „zrádný“ a Vystrčil se stal „nepřítelem 1,4 miliardy čínských občanů“, uvádí Bloomberg

Potvrzuje se trend či změna čínské diplomacie, na což jsme v Monitoru JM upozorňovali nedávno. Agresivní chování čínského velvyslance v Praze není ojedinělé, čínskou diplomacii ovládla nová generace, která má za úkol být agresivní a asertivní a která má asi přímo v popisu práce počínat si jako slon v porcelánu. Proč to Čína dělá, je záhadou, protože slovo diplomacie skoro z definice znamená různé jemné tanečky a obratné manévrování. Možná je to reflexe, že čínský totalitní režim přitvrzuje a chce přitvrzovat dovnitř i navenek.

Pozoruhodný je i kontext, kdy čínský ministr zahraničí pronesl tuto výhrůžku. Řekl to na přednášce v pařížském think tanku. Ministr Wang je na týden trvající cestě po Evropě, během které navštívil Francii, Itálii, Norsko, Nizozemsko a Německo. Jeho záměrem je, aby Čína a EU uzavřely do konce roku dohodu o investicích. Jeho cesta má balancovat dopady návštěvy amerického ministra zahraničí Pompea.

Nechť posoudí každý sám, jestli čínským zájmům poslouží titulky s výhrůžkami Vystrčilovi. Evropa se dosti posouvá i bez toho. Francouzský prezident Macron po jednání s Wangem ostře kritizoval čínské porušování lidských práv, především ve věci Ujgurů a Hongkongu. A vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell nazval Čínu „novým impériem“ a varoval před tím, že země jako Rusko, Turecko a Čína si počínají jako „velcí suveréni směrem ven a jako velcí autoritáři směrem dovnitř“.

Jakou cenu má zaplatit Vystrčil, není jasné. Pomstu či odvetu vůči zájmům českých a „českých“ firem v Číně si představit lze, píše se ve Financial Times. Velkými hráči v Číně jsou Škoda Auto, to jde ale účetně na vrub německého koncernu VW, nebo skupina PPF, ta ale sídlí v Nizozemsku. Nebo může třeba Peking zavelet, že potopí fotbalovou Slavii nebo firmu Smartwings. Nic z toho se Miloše Vystrčila ani Senátu ČR přímo netýká.

V této souvislosti je ale zajímavý ještě jeden článek z dnešní titulní strany deníku Financial Times, který upozorňuje, že Evropská komise tento týden vydá varování ohledně závislosti Evropy na vzácných surovinách a kovech. Opět se týká a bude týkat částečně Číny a nové doporučení Evropské komise bude podle textu odrážet vzrůstající obchodní napětí mezi EU a Čínou.

Podle evropského komisaře pro obchod Thierryho Bretona odhalila pandemie závislost Evropy na důležitých produktech, materiálech a zásobovacích řetězcích. Breton řekl FT, že „doba smířlivé a naivní Evropy je pryč“.

Čínské dodávky dominují ve vzácných elementech potřebných pro výrobu elektroniky a větrných turbín. Čína dováží do EU bauxit a titan. Rovněž 93 procent v Evropě spotřebovaného magnezia pochází z Číny a dále Čína naprosto dominuje v produkci grafitu a lithia. Zde se ale situace změní. Norsko staví velkou továrnu na výrobu grafitu a lithium se brzy začne těžit v Portugalsku a Španělsku a největší depozita lithia se nachází v Srbsku.

Když to shrneme, ani případným zákazem vývozu vzácných kovů do ČR Čína Vystrčila nepotrestá. V EU máme společný trh a nakupovat můžeme jinde.

Debata Jana Macháčka