Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
1. listopadu 2019 12:41 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Pád berlínské zdi a nástup nacionalismu

Berlínská zeď (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Berlínská zeď (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Svět si v těchto dnech připomíná pád berlínské zdi. Určitý sumář k tomu sepsal Philip Stephens pro Financial Times. Co se světového nástupu liberální demokracie po roce 1989 týče, svět podle něj promarnil mnoho příležitostí. Zde jsou hlavní myšlenky textu.

Stephens to píše zde.

Po roce 1989 se zdálo, že svět směřuje k vítězství liberální demokracie a otevřených trhů. Příležitost k tomu byla ale promarněna především těmi, kdo se nechali opít zdánlivým triumfem. Série seizmických šoků způsobila, že se svět vrací k nacionalismu a protekcionismu.

Na vlně liberalismu a protržních reforem, které začaly před 30 lety, nebylo nic nevyhnutelného. Rozpad Jugoslávie doprovázený válkou a nacionalismem měl být jasným varováním.

Jenže to se považovalo za anomálii. To, že se SSSR rozpadl mírumilovně, to, že se do Číny dostavil vzestup prosperity, to, že se Americe podařilo vyhnat irácké síly z Kuvajtu na základě podpory globální koalice, se zdálo být pozitivní a zavdávalo to důvody k optimismu.

Index think tanku Freedom House považuje rok 2007 za bod obratu v dosavadním vzestupu svobod. Čína a Rusko se od té doby jasně začaly přiklánět k většímu autoritářství. Z arabského jara se stala arabská zima. Turecko, Maďarsko a Polsko sklouzly k neliberální demokracii.

Stephens si také všímá toho, že loňská ročenka Freedom House cituje Trumpova slova obdivu k různým autoritářům a jeho slova o tom, že je považuje za osobní přátele.

Sčítá se spousta důvodů, co se stalo špatně. Pád Ruska do anarchie otevřel dveře poptávce po pořádku a národní hrdosti. Čína nechce zapomenout svoje „století ponížení“ a to, že se musela přihlásit do globálního pořádku vedeného USA. Amerika se po roce 2001 rozhodla pro de facto unilaterální vojenskou intervenci v Iráku. Demokracii ale nejde doručit bombardérem.

EU podcenila roli národní identity, která byla pro státy ve východní Evropě také motivací k tomu, aby se zbavily nadvlády Moskvy.

A nakonec globální finanční krize po roce 2008 nalomila důvěru v neoliberální washingtonský konsenzus a globalizaci. Finanční kapitalismus se ukázal být velmi nestabilním a autoritářské řízení ekonomiky a státní kapitalismus se pro leckoho staly respektovanou alternativou. A v neposlední řadě jde o to, kdo má z globalizace prospěch. Především v západním světě jsou to úzké elity, kdo bohatne, možná dokonce na úkor většiny.

Jedna lekce je zřejmá: kdo chce mít autoritu směrem ven nebo nějaký model na vývoz, musí mít nejdřív (nebo si ji znovu vybudovat) autoritu doma.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

„Když se něco naučíte rychle, váš mozek bude mít tendenci pamatovat si to... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...