Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
4. června 2019 13:21 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Peking, Berlín a dva různé roky 1989

V červnu 1989 do srdce Pekingu vjely tanky a vojáci zmasakrovali stovky... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V červnu 1989 do srdce Pekingu vjely tanky a vojáci zmasakrovali stovky... | foto: Reuters

PRAHA V USA a v Evropě je rok 1989 spojován s pádem komunismu, berlínské zdi i železné opony. Ale byl tu i jiný rok 1989.

Píše o tom ve svém komentáři pro Financial Times Gideon Rachman

Pět měsíců před pádem berlínské zdi potlačili čínští komunisté demonstraci na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Tento týden si připomínáme 30. výročí těchto krvavých událostí.

Z pohledu Západu v té době se zdály události roku 1989 globálně mnohem důležitější. Čína byla ještě chudá a málo rozvinutá. Sovětský svaz byl tou druhou supervelmocí v době studené války – a sovětské impérium tehdy právě kolabovalo. Studená válka skončila. Západ vyhrál, demokracie vyhrála.

O třicet let později vypadá vše jinak. Možná se v budoucnu historici shodnou na tom, že události na náměstí Nebeského klidu byly důležitější než pád železné opony. Díky potlačení studentských protestů se čínští komunisté udrželi u moci, a došlo tak k tomu, že nastupující velmoc pro 21. století není demokracií, ale autokracií.

Čínská autokracie už taky není anomálií. Poslední zpráva organizace Freedom House hlásí, že demokracie je ve světě třináctým rokem na ústupu.

V roce 1989 publikoval Francis Fukuyama slavnou esej Konec historie. Dnes se nejlépe prodávají politické knihy s názvy jako O tyranii nebo Jak umírá demokracie. Většinou se mluví o Trumpovi, a ne o Číně. Čína ale také mění náladu podstatným způsobem.

Mělo se za to, že autokracie nemohou uspět ekonomicky. A proto se očekávalo, že Čína se bude demokratizovat, protože jinak ekonomicky neuspěje. V každém případě se zdálo, že západní liberalismus vítězí a převládne.

Ale čínský vývoj tuto teorii vyvrátil. Čína zůstala státem jedné strany, pokračovala v ekonomickém růstu a v roce 2014 se stala největší ekonomikou světa.

Čínské vedení má pocit, že zvítězil jeho názor, že k ekonomickému růstu není třeba demokracie, stačí stabilita.

Informační technologie jsou další věc. Nástup internetu posílil přesvědčení, že klíčem k ekonomickému pokroku je svobodné šíření informací. Takže se mělo za to, že Čína buď podpoří svobodné šíření informací, nebo bude ekonomicky stagnovat.

Jenže se děje opak: čínský systém přitvrzuje. Sociální média už nikdo neoslavuje jako nástroj politického osvobození. Kolem internetu vybudovala Čína svou ochrannou zeď. A čínské technologické giganty to nepoškodilo, naopak jim to pomohlo.

Technologie jako rozpoznávání obličejů a umělá inteligence realizují v Číně nejhorší orwellovský scénář.

Politické myšlení Západu se začíná proměňovat či obracet. Podpora globalizace a obchodu byla chápána také jako nástroj šíření západních hodnot. George W. Bush říkal: „Obchodujme svobodně s Čínou, čas je na naší straně.“ V éře Trumpa platí: „Budeme-li obchodovat svobodně s Čínou, čas je na její straně.“

Je to temný názor, do mnohem temnější doby.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.