Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Po pádu Lehmanů postupovaly vlády správně

Názory

  12:30
Svět si v těchto dnech připomíná desáté výročí pádu banky Lehman Brothers. Leckde jsem se dočetl, že vlády na krizi reagovaly špatně.

Lehman Brothers foto: Reprofoto

To ale není tak jasné. Odpověď americké vlády a centrální banky špatná nebyla, alespoň v prvních měsících.

Během léta 2008 americká vláda pomohla přežít několika institucím, například vládním agenturám na podporu hypoték Fannie Mae a Freddie Mac či bance Bear Stearns. V případě Lehmanů se ovšem rozhodla nechat banku padnout. Ne že by na její záchranu nebyly peníze, ale zvítězil názor, že lepší bude přísnost. Byl tu i mix morálního a ideologického pohledu: akcionáři, vkladatelé i věřitelé mají být zodpovědní.

Následoval ale kolaps důvěry na trzích, zamrznutí trhu a hrozba kolapsu všech ostatních hráčů. Přidaly se propady mezinárodního obchodu i průmyslové výroby, a to o desítky procent.

Dnes se akademická ekonomie víceméně shodne na tom, že nepomáhat Lehmanům byla chyba. Dopady na zbytek ekonomiky a trhu byly z velké části způsobené šokem, panikou, která neodpovídala fundamentu výpadku jedné velké banky.

Bývalý šéf americké centrální banky Ben Bernanke přišel z akademické sféry, kde se coby akademik celý život soustředil na analýzy toho, co dělala americká vláda špatně během velké hospodářské krize 30. let. Dospěl k závěru, že vláda tehdy krizi prohloubila a zhoršila, protože když měla povolit šrouby, utáhla je, a to v měnové i fiskální oblasti.

Takže se rozhodl postupovat opačně. Žádná další velká banka nepadla, velkým investičním kolosům bylo umožněno prohlásit se za bezpečnější univerzální banky. V některých bankách přišli zkrátka akcionáři nebo vláda zorganizovala převzetí silnějším konkurentem. Stovky menších lokálních bank ale přestaly existovat. Včas bylo spuštěno kvantitativní uvolnění měnové politiky, protože bylo dobře vyhodnoceno, že nejvíc nebezpečná je deflace a deflační spirála.

Nebylo to jednoznačné. Bernanke si počínal odvážně a měl spoustu oponentů. Ideologický požadavek nepomáhat rozmařilému Wall Streetu byl velmi hlasitý a silný. Správně rozhodli i ministr financí Hank Paulson a Kongres, když schválili dva fiskální balíčky na podporu ekonomiky. A správně rozhodl i tehdy nový prezident Barack Obama, když zorganizoval záchranné úvěry automobilkám z oblasti Detroitu, jež se mohly restrukturalizovat. Kdyby automobilkám nebylo pomoženo, možná by to bylo „systémově správné“, ale srdce amerického autoprůmyslu by už asi netlouklo.

Evropa sice za původně americkou finanční krizi nemohla (pokud si odmyslíme hamižnost evropských bank a hrabivé nakupování amerických kosmických finančních produktů), její reakce na krizi byla ale nerozhodná a pomalejší. Experimentální měnové politiky zahájila ECB o čtyři roky později, než měla, deflační trendy byly delší, vleklejší a hlubší. Evropský trh neumí odlišit systémově důležitou banku, protože z pohledu národních vlád je systémově důležitá každá regionální spořitelna.

Kvůli nedostavěným institucím společné evropské měny nemohla eurozóna adekvátně reagovat, a americká finanční krize tak mohla vyvolat a zhoršit krizi suverénních dluhů jižního křídla eurozóny. Na druhou stranu, evropský sociální stát a jeho vestavěné automatické stabilizátory (v recesi se zvyšuje výplata podpor a snižují sociální odvody) mohly sociální systémy plynule reagovat, bez potřeby schvalovat politicky dramatické záchranné fiskální balíčky jako v USA. Málo flexibilní pracovní trhy se v okamžicích paniky a hysterie mění ve vaši výhodu: majitelé by v panice propouštěli rychleji, než je třeba, jenže ono to tak rychle nejde.

Co je ovšem úplně jiná kapitola, je regulatorní poučení. Americký systém finanční regulace se nezjednodušil a nezpřehlednil, a to dnes USA opět prožívají deregulační vlnu.

Čtenáře Monitoru JM zvu na debatu k deseti letům od finanční krize a pádu Lehman Brothers, která se koná příští týden: https://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/10-let-od-financni-krize-2/

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.