Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Polsko 1991 jako příklad pro zadlužené Řecko

Názory

  13:24
PRAHA - Známý americký ekonom Barry Eichengreen vhodil do košíku debat o řeckém dluhu další příklad, o kterém se zatím příliš nemluví, a tím je odpuštění dluhu Polsku v roce 1991. Eichengreen v úvodu článku opakuje to, co říká a dokládá už dávno. Řecký dluh je neudržitelný. Říká to MMF a těžko vlastně najít někoho, kdo nesouhlasí. Řecká vláda vidí strukturální reformy bez redukce dluhu jako politicky a ekonomicky toxické.

Bývalý ministr financí Janis Varufakis. foto: Shutterstock

Zvýšení daní a výdajové škrty samy o sobě pouze prodlouží řeckou recesi. Jsou zkrátka třeba další opatření, která by mohla přivést do Řecka investice a obnovit růst. Snížení dluhu je první krok.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ani kancléřka Angela Merkelová však nesouhlasí s jakoukoli redukcí řecké dluhové služby bez toho, že se napřed uskuteční potřebné strukturální reformy.

MACHÁČEK: Nedělní chvíle řecké pravdy pro eurozónu

Eichengreen navrhuje kompromis. Bývalý řecký ministr financí Varufakis navrhl půjčky či dluhopisy, které by byly vázány na hospodářský růst. Eichengreen místo toho navrhuje vytvořit index strukturálních reforem a navázat nové půjčky Řecku právě na něj.

S tím, jak by Řecko implementovalo více reforem, zlepšovaly by se pro něj podmínky: snižovaly by se úroky a odkládala platba jistiny.

Plná implementace specifických reforem by se rovnala dluhopisu s nulovým kuponem a tzv. nekonečným dluhopisům, které odsávají jenom málo z veřejné peněženky.

Toto aranžmá by mělo vítat Řecko, protože by získalo garanci dluhové redukce, a stejně tak by mělo být spokojeno Německo, protože k dluhové redukci by došlo pouze v případě, že Řecko provádí reformy. Do dluhopisů navázaných na reformy by mohly být konvertovány bilaterální půjčky Řecku i stávající půjčky z tzv. záchranných valů (ESM, EFSF).

Podle Eichengreena existuje precedent. V roce 1991 rozhodl Pařížský klub věřitelů o tom, že nabídne Polsku snížení dluhu výměnou za strukturální reformy.

V první fázi byl dluh osekán o 30 procent – poté, co Polsko souhlasilo se strukturálními reformami navrženými MMF. Poté, co byly reformy opravdu uskutečněny, snížil se dluh o dalších 20 procent.

Samozřejmě by bylo třeba reformy a jejich načasování přesně specifikovat a vše přesně inkorporovat do nové smlouvy. Je to ale lepší než žádat od Řecka poněkud neurčitě jakési reformní všechno. Je třeba být přesnější, stanovit váhy reforem a časovou souslednost, zkrátka nastavit přesně priority.

Kdo by posuzoval plnění? MMF není v případě Řecka nestranný, takže by bylo lepší vytvořit komisi s jedním zástupcem řecké vlády, s jedním zástupcem euroskupiny a s jedním přijatelným pro obě strany.

Největším věřitelem Polska bylo v roce 1991 Německo, takže by se mohlo svou vlastní historií (v tomto případě úspěšnou) inspirovat.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011.