Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Poslední fronta německého sjednocení a my

USA

  12:41
Podle mapky německého Spolkového statistického úřadu se jen málo imigrantů usazuje ve východních spolkových zemích a většinou zde vyčnívají, obrazně řečeno, jako kůly v plotě.

Historické foto: 3. října 1990, obrovská německá vlajka vlaje před Reichstagem v Berlíně. foto: ČTK

Je pro ně těžší sehnat práci a více jich závisí na státu, ačkoli někteří jsou v průměru lépe vzdělaní než imigranti v západní části Německa. Vzniká z toho začarovaný kruh. Mnozí místní lidé na východě cizince ve svém městě vidět nechtějí, bojí se, že se pod jejich náporem protrhne sociální záchranná síť. Drážďany, hlavní město Saska, se staly centrem hnutí Pegida proti islamizaci Západu.

Mapka, kterou zveřejnil německý Spolkový statistický úřad

Hnutí sice oslabilo, ale antiimigrantský sentiment nezmizel. Žhářské útoky se odehrávají prakticky jenom na východě. V západním Německu podporuje novou „vítací kulturu“ kancléřky Merkelové 44 procent lidí, zatímco na východě jen 31 procent lidí.

Přitom ve východních zemích imigranty potřebují nejvíc: populace rychle stárne, dětí se rodí málo. Upozorňuje na to Leonid Beršidskij z Bloombergu.

Ustanovení Německa jako „země imigrace“ je největší výzva od sjednocení země. A do značné míry to je na Angele Merkelové, která je sama z východu. Její politické dědictví bude do značné míry odvozeno od toho, jak se s tím vyrovná.

Tolik Beršidskij. Dodejme, že postoje východních Němců jsou klíčové pro pochopení toho, jak se k uprchlické vlně stavějí lidé ve střední a východní Evropě. Samozřejmě že jde také o komunistickou výchovu a komunistickou uzavřenost před světem. Samozřejmě že jde o to, že východní regiony jsou ekonomicky slabší, což souvisí s tím, že lidé se nechtějí tolik dělit.

Jde však také zjevně o to, že západní Německo – jako stát i společnost – má migraci v genech. Po válce přišli sudetští Němci a Němci z Polska, v 50. letech přišli turečtí a kurdští gastarbeitři, pak byly vlny migrace z komunistických zemí, z Maďarska a Československa apod. V NDR znali leda tak Deana Reeda a soudruhy a soudružky z Kuby.

Postoje východních Němců jsou ukázkou toho, že ona převýchova k vítací kultuře trvá dlouho, i když se o ni horem dolem snaží politická elita.

V Česku (a podobné je to leckde jinde v zemích Visegrádu) politická elita jako celek – snad kromě Strany zelených – převychovávat obyvatelstvo nechce a německou vítací kulturu odmítá. Muslimské imigrace se obává a na veřejnosti své obavy sdílí třeba i kardinál Duka. Otázka taky je, jak politicky dopadne ten, kdo bude prosazovat měkčí postupy.

Disidentské vlaštovky – Dienstbier, Pelikán, Niedermayer – si veřejnost s jejich politickými stranami příliš nespojuje. I kdyby se ale o výchovu národa někdo v Česku přece jen pokoušel, je na příkladu Německa zjevné, že by se výsledky moc rychle nedostavily.

Je tu taky jeden podstatný rozdíl: Merkelová je kancléřkou celého Německa. Kdyby byla kancléřkou pouze východních zemí, možná už by byla v tuto chvíli vyměněna.

Z přílivu syrských uprchlíků, který s Merkelovou dohodl Obama, je rozpačitá i Amerika, jak reportují třeba The New York Times. Předchozí vlny migrace do USA totiž většinou sestávaly z lidí, kteří byli jaksi na americké straně: uprchlíci z vietnamské a korejské války, z komunistické Číny, z komunistické východní Evropy;nebo to byli lidé, kteří nějakým způsobem projevili po USA touhu. Otázka je, jak po USA vlastně touží Syřané, kteří mají být do Ameriky přerozděleni z Německa.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!