Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
30. ledna 2019 12:15 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Proč neodcházet z V4

Viktor Orbán a Andrej Babiš před jednáním V4. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Viktor Orbán a Andrej Babiš před jednáním V4. | foto: Reuters

V poslední době se objevují texty, které navrhují, že by Česká republika měla opustit Visegrádskou skupinu, tedy V4.

Občas k tomu vyzývá Jiří Hanák ve svých textech pro Lidové noviny a minulý týden Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Podle Šabaty jsou důvody dva. Jednak je to toxická značka, již uskupení V4 získalo kvůli „nesolidárnímu postupu ve věci migrační krize“, jednak jde hlavně o Maďarsko, stav jeho demokracie, tamější refeudalizaci a námluvy s Putinem.

Dovolím si nesouhlasit. Kvůli tomu, že zrovna někde vládne někdo konkrétní, není správné rozpouštět regionální uskupení, které nemá ambici být něčím víc než regionálním uskupením v rámci EU. V rámci EU koneckonců existuje i Benelux a méně formální spolky a kluby, jako jsou nordické státy, hanzovní skupina, státy Středozemního moře, slavkovský formát, polský projekt Trojmoří apod. Koneckonců, nová smlouva z Cách mezi Německem a Francií je příkladem dalšího dvojčlenného regionálního uskupení v rámci EU. Různé vrstvy, přesahy, překryvy, množiny a podmnožiny mohou EU jedině oživit – podobně jako občanské a zájmové spolky oživují společnost uvnitř jednotlivých národních států.

Vezměme si Polsko, s nímž vede Evropská komise řízení kvůli justici a médiím, ale ještě nedávno – za vlády Tuska a Sikorského – bylo dáváno za příklad vzorné proevropské, liberální a dynamicky rostoucí země. Třeba se to zase změní – a možná dřív, než se nám teď zdá. V Maďarsku se to zná nepravděpodobné, ale nemožné to také není.

Co drží země Visegrádu pohromadě kromě odporu k migračním kvótám? Našlo by se leccos. V zásadě jde o sousedský spolek: i když my s Maďarskem nesousedíme, tak to trochu bereme tak, že s ním sousedíme. Dobré sousedské vztahy jsou pilířem zahraniční politiky.

Pak je tu společná zkušenost s komunismem a totalitou. K některým poněkud svazáckým a nadšeneckým spádům Západu, jako jsou transgenderová revoluce, neomarxismus, vítání lodí s migranty, odstraňování soch nebo všeobjímající a stále tužší politická korektnost, máme v regionu střední Evropy přirozenou skepsi.

Země V4 mají i některé podobné ekonomické problémy: bankovnictví ovládá zahraniční kapitál, je tu problém dvojí kvality potravin v EU, nízké mzdy a trable se směrnicí o vysílaných pracovnících a fragmentací jednotného trhu, jimž je třeba se společně bránit. Země V4 mají rezervy s příhraniční spoluprací a propojením infrastruktury – je co dohánět.

Kulturní spolupráci financovanou visegrádským fondem považuji vysloveně za skvělou.

Není vůbec špatné, že v rámci EU existuje spolek, kterému nešéfuje Německo nebo v něm Německo není; a z historických důvodů je dobře, že v témže spolku není Rakousko, protože by to leckomu připomínalo Rakousko-Uhersko. Kdyby ve V4 nebylo Maďarsko a existovala by nějaká V3, bylo by v ní Polsko svou velikostí příliš dominantní. Z hlediska slovensko-maďarských vztahů je také dobře, že tyto země nejsou spolu pouze v EU či v NATO, ale navíc ještě v jednom spolku.

Samozřejmě že členství v NATO či EU je řádově důležitější než to ve V4, samozřejmě že musíme být obezřetní, aby V4 někdo neunášel někam, kam nepatří, ale odcházet ze skupiny není dobrý nápad.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz