Byly zachovány principy konkurenčního boje, což je dobré vysvědčení pro kapitalismus, chceme-li. Progresivisté zase ocení, jak důležitou roli ve vývoji vakcín hrály ženy – vědkyně – a vědci imigranti. Vyhráno ale ještě není. S distribucí je spojeno mnoho morálních dilemat i logických nástrah, a to nejen s distribucí globální. Musí se chytře připravit i distribuce v rámci jednotlivých států.
Komentátor agentury Bloomberg Tyler Cowen to uvádí na příkladu USA, ale platí to i pro ostatní země. V průzkumech se lidé shodnou, že začít se má se zdravotníky, seniory a s lidmi s oslabenou imunitou. Také že distribuce má být férová. Férové to ale nebude.
Prioritu nemá mít férovost, ale metoda, která zachrání co nejvíc životů a co nejrychleji restartuje ekonomiku. Budu-li mít 20 tisíc vakcín, nepošlu je na 20 tisíc různých míst, ale soustředím je na jedno místo či centrum.
Ochráním nejen 20 tisíc lidí, ale celou okolní oblast, z níž se do místa dojíždí. Umožním tak nakupování, otevření škol i stravování. Další várku by měli dostat lidé z okolí či předměstí, kteří do místa, kde byla aplikována první várka, dojíždějí. Geografická koncentrace by měla být základem, drobná potíž je v tom, že takhle nefunguje nikde na světě demokratická politika.
Co třeba poskytnout vakcíny přednostně celebritám z fotbalové či basketbalové ligy? Je to sice nefér, ale pro masy jsou tito lidé vzory. A pokud se budou sportovci vakcinovat veřejně, lidé uvidí, že je to efektivní a bezpečné. Přednost by mohli dostat i lídři protirouškového hnutí. Je mezi nimi patrně i větší koncentrace tzv. superšiřitelů.
Vakcína firmy Pfizer se musí skladovat při teplotě minus 70 stupňů Celsia. Takové chladicí zařízení bude scházet ve venkovských a okresních nemocnicích. Epidemie se tak bude déle držet v chudších a odlehlejších oblastech.
Vysoké školy a univerzity budou příští rok na podzim žádat, a možná i dotovat, stoprocentní proočkovanost. Proočkovanost mezi vzdělanými a nevzdělanými se tak bude výrazně lišit.
Nejsložitější dilemata souvisejí s distribucí do třetího světa a chudých zemí. Bohaté země už si dávky objednaly, chudší na to zatím nemají. Nejde jen o morální argument o solidaritě, nebo naopak odpovědnosti. V tom smyslu, že kdo si to zaplatil, má přijít první na řadu.
Argumenty z teorie her to osvětlují o dost jinak. Northeastern University v Bostonu vymodelovala dva scénáře vakcíny dostupné v březnu 2020. V prvním, nekooperativním scénáři si bohaté země nechají dvě miliardy dávek pro sebe a jednu miliardu alokují pro chudší země.
Ve druhém, kooperativním scénáři jsou všechny tři miliardy dávek distribuovány do všech zemí světa, a to podle velikosti populace. Nekooperativní scénář zabrání do 1. září jen 33 procentům globálních úmrtí, kooperativní scénář 66 procentům úmrtí.
Konzultační firmy jako Eurasia Group zase přicházejí s ekonomickými argumenty, které solidárnější globální distribuce přinese. Japonsko nebude muset znovu rušit olympiádu, Německo vyveze víc aut do světa a Amerika třeba více zemního plynu. Takže – bude to ještě napínavé, složité a velmi zajímavé.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus: https://plus.rozhlas.cz/jan-machacek-proc-se-ma-zapad-o-vakcinu-delit-8378714
…
Ještě dodatek k té teorii her a vězeňskému dilematu Pokud budou všechny země kooperovat, může svět dosáhnout optimálního výsledku a porazit pandemii relativně rychle a rozhodně. Pokud státy kooperovat nebudou, pandemie se protáhne a mrtvých bude mnohem víc.
Vězeňské dilema spočívá v tom, že každá jednotlivá země má motivaci k tomu, „podvádět“, hromadit a „syslit“ co nejvíc dávek pro sebe a spoléhat se na to a využívat toho, že kooperovat a dělit se budou všichni ostatní.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
