Proč propad trhů odpovídá situaci? Situaci se snaží mapovat například deník The Wall Street Journal. Americké a evropské vlády repatriují svoje občany z Číny a zakazují lidem z Číny vstup do země. Firma Apple uzavřela na neurčito všechny své obchody a kanceláře v Číně. Tisíce obchodů tam uzavřela firma Levi Strauss, stejně jako McDonald’s a Starbucks, jež reagují na to, že ani čínská vláda nedoporučuje lidem příliš vycházet. Spousta továren zůstane uzavřena další týdny, například čínská produkce firmy Tesla nebo Anheuser-Busch. Americké firmy, jimž novináři telefonují, většinou hlásí, že repatriují pracovníky a jejich rodiny na nejméně tři až šest měsíců.
Globálně poklesly ceny ropy o 16 procent, Čína je totiž největším světovým importérem ropy a dováží především z oblasti Perského zálivu. Kvůli koronaviru a propadu čínské poptávky bude zasedat i organizace OPEC, očekává se snížení produkce.
John Authers na serveru Bloombergu neočekává velké a prudké dopady na zbytek světa. Čína sice otevřela trhy po novoročních svátcích až dnes, ale trhy v Hongkongu byly otevřené celou dobu a situaci v Číně reflektovaly. A stejně tak ji minulý týden postupně vstřebávaly světové akciové trhy. Není prý důvod prodávat riskantní aktiva, která už nebyla prodána minulý týden.
Podle serveru Eurointelligence.com je nesmyslné jakkoli předvídat, jak dopadnou obchodní jednání mezi Británií a EU. Zatím je to velmi mlhavé, obě strany zkoušejí silácké řeči a jednat se ještě nezačalo. Nicméně je prý třeba brát vážně vyjádření Borise Johnsona, že Británie klidně půjde na systém obchodování pouze podle pravidel WTO, pokud bude EU podmiňovat bezcelní obchod se zbožím regulatorní konvergencí a jurisdikcí Evropského soudního dvora.
Bylo by logické, kdyby EU trvala na regulatorní konvergenci a jurisdikci Evropského soudního dvora, kdyby se jednalo také o služby či například leteckou přepravu, kde je konvergence opravdu bezpodmínečná. Jenže o tom se nejedná a leteckou přepravu bude patrně řešit separátní smlouva.
EU má s Británií obchodní přebytek ve zboží, cla mohou být podle WTO kolem 3–4 procent a Británie – když nebude součástí jednotného trhu – může svým firmám ztráty kompenzovat právě z vybraných cel nebo ze státního rozpočtu, což pravidla jednotného trhu zakazují. EU ani národní vlády ovšem svým firmám ztráty kompenzovat nebudou moci.
Dohodne-li si Británie bezcelní obchod s USA, může například dovážet německá auta vyrobená v USA bez cla. A mimochodem, pozitivní zprávou pro Británii je, že automobilka Nissan rozhodla, že svoji evropskou výrobu bude koncentrovat pouze v Británii, což je přesně opačné rozhodnutí, než se na kontinentu čekalo.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
