Bude kvůli nim spousta hluku, ale vzhledem k tomu, že většina Řeků si přeje zůstat v eurozóně, získá asi Syriza nový mandát s tím, že se má dohodnout a směřovat vstříc závěrečné dohodě.“
Analýza sleduje také průzkumy veřejného mínění, ze kterých vyplývá, že podpora konfrontačního přístupu vůči věřitelům nyní v Řecku prudce klesá.
Poznámka autora Monitoru: Zní to sice logicky, ale analytik RBS možná podceňuje otázku, kolik by nové volby stály a na jak dlouho by vládu vyřadily z provozu. Řecká vláda má teď práce jak na kostele. Musí každý den hledat rezervy likvidity, aby vůbec udržela stát v chodu, musí jednat s věřiteli a celkově řídit zemi nad propastí. To asi není nejlepší doba na předvolební emoce, které opět mohou zhoršit mezinárodní vztahy. A co když se probudí extrémní pravice? Volby byly v Řecku před pár měsíci a vůbec to není dobrý nápad.
…
Komentář Wolfganga Münchaua pro FT je svého druhu vyznáním. Autor se přiznává k tomu, že se v posledních letech věnoval pouze eurozóně, nicméně připouští, že největší nebezpečí pro budoucnost Evropské unie se vůbec nevztahuje k euru. Největší geostrategické a dlouhodobé nebezpečí je podle Münchaua kolaps Ukrajiny. Pokud by zkolabovala Ukrajina jako stát nebo pokud by Rusko ukrojilo další část ukrajinského teritoria, bylo by to nebezpečí jiné kategorie, než je kolaps Řecka.
Nikdo jiný se asi v posledních letech eurozóně nevěnoval tolik jako Münchau, komentátor FT je především každodenním vydavatelem prestižního serveru www.eurointelligence.com. Přesto dnes píše: „Odchod Řecka z eurozóny by představoval značné finanční a reputační riziko pro celou Unii. EU se může pokusit tomu zabránit, ale případný grexit nejen nezničí měnovou unii, ale dlouhodobě ji může dokonce posílit. Avšak úspěch či nezdar evropské politiky vůči Ukrajině může potvrdit či posílit existenci EU nebo ji naopak rozbít.“
Autor připomíná hrozivá ekonomická data. Propad ukrajinského průmyslu činí v březnu meziročně 21,1 procenta. HDP se v prvním čtvrtletí propadl o 15 procent, meziroční míra inflace je 35 procent.
Komentátor FT chválí reformní nasazení Jaceňukovy vlády. Ukrajina potřebuje podle Münchauarestrukturalizaci dluhu a autor též souhlasí s myšlenkou Marshallova plánu, kterou už v posledních měsících podpořil leckdo, od George Sorose po Anderse Åslunda z washingtonského Petersonova institutu.
Autor zdůrazňuje, že EU poskytla Ukrajině 1,6 miliardy eur makroekonomické finanční asistence a 250 milionů eur v podobě grantů pro finanční stabilizaci. Celková pomoc Řecku zatím stála 195 miliard eur, což je 200krát více, než dostala od EU celá Ukrajina.
Čtenáře Monitoru JM zvu na zítřejší debatu o energetické unii a energetické bezpečnosti, na které mimochodem vystoupí i kolega z LN Jan Žižka a kolega z MF DNES Luboš Palata, ale také státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, Michal Šnobr a člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani (http://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/energeticka-unie/).
Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).
