MACHÁČEK: Řecko opět na scéně. Testy bank dopadly dobře, vyhráno ale nemá |
S tím, jak proud uprchlíků přitékající skrze balkánskou cestu polevil, či spíše vyschl, vystupuje otázka řeckého setrvání v eurozóně opět do popředí. Tento týden se dokonce málem konala další naléhavá a mimořádná schůzka představitelů euroskupiny. Protože se však vyjednavači neshodli s Řeckem na novém souboru rozpočtových škrtů, byla prozatím odložena. Pomalu, ale jistě začne řecké drama opět stoupat nahoru v žebříčku zdánlivé důležitosti zpráv a událostí.
Opět se bude zkoumat, jestli Řecko provádí slíbené reformy, a opět se povede disputace na téma, zda součástí minulých dohod s Řeckem byla vlastně nějaká dluhová restrukturalizace, či nikoli. Německo bude říkat – a už říká –, že nikoli, že oddlužení není třeba, a řecká vláda bude říkat, že ano.
Nepůjde ale o spor mezi zarytými Němci a řeckou komunistickou vládou. Restrukturalizaci řeckého dluhu žádá i MMF a Řecko se samozřejmě nechce dohadovat na záchraně pouze s Evropskou komisí či eurozónou.
Hlavním evropským dramatem příštích týdnů bude pochopitelně Brexit, ale Řecko v eurozóně se vyšplhá na druhé místo.
O čem to mimochodem svědčí? Možná nakonec o tom, že dohoda s Tureckem o repatriaci migrantů funguje a zatím se osvědčila, protože kdyby tomu tak nebylo, nějaké euro a Řecko by nikoho moc nezajímaly.
Pak to také svědčí o tom, že neměli pravdu ti, kdo tvrdili, že uprchlíci si rychle najdou náhradní trasu. Nenašli si náhradní trasu, je to drahé a složité.
Slovo „zatím“ v případě plnění dohody s Tureckem je ale namístě. Pokud Turecko vyhodnotí, že EU svou část dohody nedodržuje, může přestat dohodu plnit a uprchlíci se možná znovu dají na pochod.
A o tom, že je dohoda s Tureckem velice křehká, svědčí i to, že Francie a Německo žádají, aby v dohodě EU o bezvízovém styku s Tureckem byla obsažena brzda a pojistka v tom, že kdyby Turci začali smlouvu využívat ve velkém (čili hrnuli se do EU hlava nehlava), přestane dohoda dočasně platit. Bude s tím Turecko souhlasit? Pokud ne, začne dominovat zprávám migrace, pak třeba zase eurozóna a tak pořád dokola.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
