Minulé revoluce, které lidstvo zažilo, od příchodu zemědělství po průmyslovou revoluci, nahrazovaly vždy práce nejvíce namáhavé, úmorné a jednotvárné. Nová revoluce prý bude znamenat, že stroje a roboti budou vykonávat i práce relativně příjemné, tvůrčí a zábavné. Tedy práce, které leckoho mohou i bavit, ve kterých se může realizovat apod. O práci přijdou nejen řidiči, ale i právníci, notáři, analytici, bankéři, statici, stavební inženýři, lékaři a tak všelijak podobně.
Módnímu apokalyptickému trendu se rozhodl v novém textu postavit americký ekonom Barry Eichengreen. Zaráží ho například, jak všichni přesně vědí, co bude. Tak například americká poradenská společnost Forrester v nové studii uvádí, že plná automatizace odstraní již v letošním roce devět procent amerických pracovních míst. Poradenská společnost McKinsey zase říká, že kvůli automatizaci bude v roce 2030 bez práce jedna třetina amerických zaměstnanců.
Všechny tyto zprávy naznačují, že se technologický pokrok a destrukce pracovních příležitostí v poslední době nějak zrychlují. Ve skutečnosti produktivita práce, resp. totální faktor produktivity, což je nejlepší indikátor tempa technologické změny, stagnuje v USA i jinde ve vyspělém světě od roku 2005. Ekonom Timothy Taylor zase nedávno zdůraznil, že tempo změny zaměstnanecké struktury neakceleruje od 80. let. Samozřejmě že se struktura pracovních příležitostí mění. Není ale žádný důkaz, že se tempo změny nějak zrychluje.
Druhá věc, kterou podle Eichengreena jakoby „každý ví“, je, že zatímco dříve roboti nahrazovali rutinní úkoly, dnes mohou přijít o práci třeba i profesoři.
Dříve platilo, že roboti nenahradí práci, ve které je třeba empatie, soucit, intuice, a práci, která se neobejde bez interakce a vzájemné komunikace osob. To už nebude platit: stroje komunikují, vaše digitální stopa intuitivně odhadne vaše spotřebitelské a zákaznické zvyklosti. Umělá inteligence bude číst vaše rentgenové snímky a zhotovovat diagnózy.
Práce doktorů, právníků a profesorů se promění. Proměna ale není totéž co likvidace. Tak třeba stroje budou lépe vyhledávat judikaturu a precedenty, ale takový rozvodový advokát se pořád bude muset umět naladit na klienta, bude třeba pořád osobně radit klientům, zda mají zvážit rozvod, nebo se pokusit ještě dohodnout. V kriminálním nebo občanském sporu může právník využít všech možných megadat, ale pořád ho bude osobně třeba. Práce se promění, ale nezmizí.
Zdravotní sestry také nenahradí zdravotní roboti. Robot možná sundá pacienta z postele, ale sestřička zůstane a bude se s robotem doplňovat. Bude pomáhat s fyzickou terapií a vkládat emoci do komunikace s nemocnými a depresivními apod. Nastane spíše období kooperace sestry s roboty.
To, co se bude dít, nebude druhá průmyslová revoluce, kdy odešli lidé ze zemědělství do průmyslu. Sedmdesát procent lidí už stejně pracuje ve službách.
Co k článku ekonoma Eichengreena dodat? Samozřejmě je třeba se adaptovat na změny, investovat do nových technologií. Samozřejmě musíme reformovat školství. Samozřejmě je třeba umět lépe anglicky a mít dostatek programátorů a softwarových inženýrů. Hlavně ale firmy musí investovat do celoživotního vzdělávání zaměstnanců, aby se na kooperaci s roboty dokázali připravit a adaptovat. A vlády to mohou z úrovně státu nějak, třeba daňově, podporovat.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
