Více se dočtete zde.
Německé a evropské firmy a fyzické osoby budou prý zatím vyjmuty ze sankčního seznamu.
Zatím ale není jasné, v čem by měl spočívat kompromis. Jen se nějak tuší, že něco je ve vzduchu, a neví se co. Nová americká administrativa si to nechce hned na počátku rozházet s Německem, jenže když bude na Německo měkká, rozhází si to zase s Ukrajinou, Polskem a Pobaltím.
Mluvilo se o tom, že by Německo kupovalo více amerického plynu a investovalo do nových terminálů na zkapalněný plyn. Na konci měsíce má americké ministerstvo zahraničí na základě schváleného a platného zákona přijít se seznamem firem a osob, jichž se budou sankce týkat. Nyní to vypadá, že publikace seznamu nabere zpoždění.
Německo se plynovodu nevzdá, a to nejen kvůli byznysovým, kulturním a politickým vztahům s Ruskem. Nord Stream 2 je rovněž základem německé energetické politiky.
Angela Merkelová a Joe Biden se zúčastní dnešní videokonference G7, žádné bilaterální jednání ale naplánováno není. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken se má v pondělí zúčastnit společného jednání s evropskými ministry zahraničí, jenže se má jednat také o Rusku, Íránu, Číně či Turecku.
Třeba bude dosaženo nějakého kompromisu napříč sektory: Německo i EU možná slíbí tvrdší linii v kauze Navalnyj a ostřejší postup vůči Číně a jasnější přihlášení se k plnění dvou procent HDP výdajů na obranu v rámci NATO.
…
Facebook dominuje světovým titulkům dnešního rána:
Uživatelé této sociální sítě v Austrálii totiž zjistili, že odkazy na zprávy z médií nefungují a nelze je ani sdílet. Austrálie schválila zákon, který nařizuje americkým technologickým firmám platit médiím za šířený obsah. Facebook platit nechce, a vyhlásil tedy válku. Australské zpravodajské servery hlásí kvůli tomu ve čtvrtek o 20 procent slabší provoz. Australský předseda vlády Scott Morrison prohlásil jednání Facebooku za ohrožení.
Facebook tvrdí, že tím, že odkazuje na články zdarma, přidá australským médiím ročně 290 milionů dolarů. Jenže onlinové platformy mají dnes 80 procent reklamních výnosů, připravují média o příjmy, a zhoršují tak možnost investic i kvalitu médií.
EU by měla dávat pozor, i evropským uživatelům Facebook vyhrožuje a řada evropských zemí se snaží dohodnout kompromis mezi technologickými firmami a tradičními médii. Tak například Francie se dohodla s Googlem že 120 malým nakladatelstvím bude platit 22 milionů eur ročně.
Zajímavý je případ Irska. Irský úřad na ochranu dat zakázal Facebooku transfer uživatelských dat do USA. Od té doby Facebook hrozí, že může přestat poskytovat všechny služby 410 milionům uživatelů z EU.
…
Editorial deníku WSJ se vrací k výpadkům elektřiny v promrzlém a zasněženém Texasu a všímá si toho, že Bidenova administrativa začala Texasu dodávat z rezerv dieselové generátory. Ano – starý dobrý špinavý dieselový generátor zase spěchá na pomoc.
Levice se samozřejmě snaží horem dolem popírat, že za výpadky elektřiny v Texasu a způsobenou katastrofu mohou zamrzlé větrné turbíny. Levice se zlobí na plynové elektrárny, že nebyly schopny zaskočit včas, prý proto, že plyn byl vyvezen mimo Texas. Každopádně jde o poněkud ironické přiznání toho, jak jsou fosilní paliva potřebná, když je zároveň chci horem dolem zakázat.
Ani státy Kalifornie a New York nebyly schopny svůj „love-hate“ vztah s fosilními palivy ukončit. V rámci loňské vlny veder guvernér Texasu Gavin Newsome také musel rychle objednávat dieselové generátory, aby se lidé zaživa neupekli.
New York má zase nastaveny plynové elektrárny tak, že se mohou okamžitě přepnout na pálení nafty, a to pro případ, že by došlo k přerušení dodávek plynu.
Klimatičtí aktivisté prosazují topení v domech na elektřinu, ale Texas ukazuje, jak nebezpečné to může být. Baterie nejsou tak výkonné, aby mohly zajistit topení i provoz spotřebičů.
