Momentálně nejžhavějším tématem je ale akutní nedostatek hliníku na světových trzích a především v Evropě, cena letí raketově vzhůru. Hrozí, že evropským automobilkám dojdou brzy hliníkové komponenty, takže se bude muset úplně zastavit výroba.
Podle Financial Times se možná rýsuje dohoda s americkými úřady. Oligarcha Oleg Děripaska, který se ocitl na americkém sankčním seznamu, prodá 48procentní podíl (kvůli sankcím ho nedávno snížil pod 50 procent) v druhém největším výrobci hliníku na světě Rusal. Firmy Rusalu v Evropě musely zastavit výrobu, protože s nimi nikdo nesmí obchodovat. Jediným, kdo tuto firmu může rychle koupit, je přitom paradoxně ruská vláda, pak se přestanou sankce vztahovat na Rusal.
Ukazuje se, k čemu může vést, když v plánování americké politiky vládne chaos a zmatek. Když nebudou firmy z EU moci nakupovat hliník od Rusalu, budou ho muset shánět v Číně. Je v zájmu USA, aby se evropský spojenec obracel v oblasti strategického zájmu na Čínu? Děripaska se ocitl na seznamu, a přitom to není Putinův člověk. Teď firmu Rusal možná koupí přímo ruský stát, který paradoxně na sankčním seznamu sám není. I když na seznamu jsou lidé proto, že mají blízko k Putinovi, který představuje vrchol mocenské pyramidy ruského státu.
Ještě znepokojivější je, jak může jedno rozhodnutí o jednom člověku vést až k tomu, že se zadrhne či úplně zastaví výrobní řetězec klíčového odvětví evropské ekonomiky.
Co se sankcí týče, bylo by logické, kdyby Američané mířili třeba na plynovod Nord Stream 2 nebo na Gazprom. Kauza hliník ale postrádá jakoukoli logiku.
„Hliníková krize“ je také otázkou do Debaty JM s ekonomy na serveru Česká pozice pro tento týden.
…
Editorial agentury Bloomberg se jmenuje „Trump provádí zatěžový test světové ekonomiky“. Článek začíná varováním Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Světová ekonomika dosáhla v minulém roce takřka zázračného čtyřprocentního růstu, v příštích kvartálech ale existují rizika výrazného zpomalení. Většina velkých světových ekonomik operuje na hraně svých kapacit. Velká část rizik, která stojí před světem, se rodí v Americe.
Trump spolu s republikány prosadil snížení daní a stimul ekonomiky zrovna ve chvíli, kdy ho americká ekonomika vůbec nepotřebovala. Jsou tu velká rizika přehřátí a americká centrální banka bude možná muset zvyšovat úroky rychleji, než se čeká.
Snížení daní zhoršuje americkou dluhovou a fiskální pozici. Deset let po vypuknutí finanční krize činí americký státní dluh 110 procent HDP, v roce 2023 to bude 117 procent HDP, což je na úrovni Itálie a třikrát víc než v Německu.
Americký daňový balíček pomůže ekonomice krátkodobě, ale dlouhodobě situaci zhoršuje a komplikuje práci americké centrální bance.
Nejhorší je ale Trumpovo narušování a zpochybňování globálního obchodního systému. Říká, že obchodní války jde snadno vyhrát. Oznámí nové tarify, pak řekne, že možná nebudou spuštěny, když vybojuje v poslední minutě ústupky. Finanční trhy si možná myslí, že Trump blufuje nebo že američtí obchodní partneři ustoupí. Zkrátka neberou Trumpa moc vážně. To se ale může ve vteřině změnit.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
