1. Írán došel k závěru, že USA odcházejí z Blízkého východu a nebudou již stát v cestě íránskému imperiálnímu projektu a dominanci Íránu v Iráku, Sýrii, Libanonu apod.
2. Írán si tento závěr otestoval tak, že loni v září zaútočil na saúdská ropná pole.
3. Amerika nakonec nijak neodpověděla, a tak Írán sebral odvahu k dalším útokům, například ke vpádu na americké velvyslanectví v Bagdádu.
4. Trump odpověděl zabitím Solejmáního. Pro Írán to byl šok.
5. Určité odstrašení bylo nastoleno, přesto přišel Írán s odvetou. Znamená to, že je Írán ochoten překročit červenou linii a dál konflikt eskalovat?
6. Írán nechce válku, protože by mohla vést ke konci současného vedení. Takže odveta byla nakonec pouhý ohňostroj, dobře připravený tak, aby uspokojil davy v Íránu a nedošlo k zabití Američanů. Dodejme, že současně chtěl Írán světu a Americe demonstrovat, že jeho rakety projdou protiraketovou obranou a že dokážou mířit přesně.
7. Obě strany se nyní spokojí se svou různou interpretací íránské raketové odvety (efektivní pomsta smrti generála vs. neškodný ohňostroj) a celá epizoda vysokého napětí nám končí.
MACHÁČEK: Schwarzenberg, zločinec Trump a vyhlašování války |
Tolik Ulrich Speck. Za sebe bych ještě dodal, že bych se nedivil tomu, kdyby před íránskou odvetou proběhla nějaká diplomatická komunikace mezi USA a Íránem. Když ne komunikace diplomatická, pak zkrátka nějaká komunikace někým zprostředkovaná, možná iráckou vládou.
Íránský režim má zjevně dvě tváře. Na jedné straně kleriky, kteří dští oheň a síru na veřejných shromážděních a pohřbech, na druhé straně výjimečně profesionální diplomacii, která dobře měří slova.
Trump také mluví ke svým voličům, slušně řečeno velmi jednoduchou mluvou. Vyjádření amerického ministerstva obrany jsou už ale na naprosto profesionální úrovni. Zatím se zdá, že americká vláda (tajné služby, armáda) připravila profesionálně jak zabití Solejmáního, při němž nebyli zabiti civilisté, tak správně odhadla íránskou reakci. Co se Trumpovi jistě nepovedlo, byly řeči o likvidaci íránských kulturních památek.
…
Editorial deníku The Wall Street Journal konstatuje, že důsledky zabití Solejmáního budou trvat několik měsíců, ale již nyní lze zaznamenat pozitivní důsledky americké revoluce v podobě alternativní těžby ropy z břidlic. Americká ropa a energetická soběstačnost tak podporuje nejen americký ekonomický růst. Ceny ropy vyskočily v důsledku eskalace o pět procent, což je mnohem méně než v okamžicích minulých blízkovýchodních konfliktů. V roce 1990 vystoupala cena ropy z 15 dolarů za barel v srpnu na 40 dolarů v říjnu. V roce 2003 ceny ropy také vzrostly na 31 dolarů za barel, což byl nejvyšší roční průměr za dvě dekády.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
