Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Skloubí Johnson dynamický kapitalismus s velkou vládou?

Britský premiér Boris Johnson. foto: Reuters

Hned dva texty v různých médiích se tento týden zabývají otázkou, zda Boris Johnson zvládne skloubit agendu svobodného trhu a podnikavosti, tedy řekněme agendu liberální či neoliberální s vizí velkého pečovatelského státu.
  13:15

Theresa Raphaelová na serveru Bloombergu uvádí, že jí připadá, že toho Johnson chce moc najednou, že chce sedět na dvou židlích apod.

V prosinci – po svém volebním vítězství – prohlašoval, že hlavní prioritou jeho vlády je vyrovnání britských regionů, tedy finanční pomoc těm oblastem, které zaostávaly. V pondělí zase v námořním muzeu v Greenwichi prohlásil, že chce být Británie globálním „supermanem“ ve svobodném obchodě.

Obě tyto věci představují rozumnou a noblesní ambici. Vláda se dostala k moci tak, že jí k ní pomohly hlasy bývalých labouristických voličů na chudším severu Anglie a také hlasy starších konzervativních brexitérů, kteří věří, že Británie odpoutáním se od EU ekonomicky obživne. Potíž je podle autorky v tom, že uspokojení jedné této voličské skupiny může proběhnout pouze na úkor druhé voličské skupiny.

Přitom aby mohl Johnson udržet svou novou volební koalici pohromadě, bude muset pomoci průmyslovému severu. A aby mohl splnit svou představu globální Británie, musí mít volné ruce k tomu, aby mohl uzavírat obchodní dohody se zbytkem světa. Argument o tom, že britské ekonomice mají přestat dominovat finance a londýnská City, je správný, ale…

Pokud ale Johnson nepřistoupí na požadavek EU o regulatorní konvergenci a bude obchodovat podle pravidel WTO či australského modelu, dopadnou cla právě na farmáře a firmy zrovna na severu Anglie. Pokud bude Británie otevřena poryvům globálního svobodného obchodu, největší průvan bude opět v regionech, které se trápí už nyní.

Robert Shrimsley zase píše ve Financial Times, že tenze v britské vládě nepovede mezi zastánci svobodného trhu a intervencionisty. Napětí je mezi vizí kohezního státu a vizí startupového národa. Tyto různé principy jsou viditelné v debatách o účasti firmy Huawei na budování sítí 5G, o imigračních kontrolách a budoucnosti HS2, tedy projektu vysokorychlostní železnice, která má spojit Londýn s velkými městy na severu. Na jedné straně je vize ekonomiky s novým hi-tech průmyslem. Na straně druhé je imperativ opravy sociálních problémů, které předcházely hlasování o brexitu. Brexit byl pro mnohé o sociální kohezi, kontrole migrace a suverenitě.

Advokát Británie coby startupového národa je Dominic Cummings, hlavní stratég předsedy vlády. Ten spoléhá na to, že se Británie odpojí od přeregulované EU. Vládní útraty za vědu a výzkum se mají rapidně zvýšit. Jenže ty peníze zase mohou chybět jinde, třeba v sociální kohezi apod.

Shrimsley si na druhou stranu nemyslí, že to napětí musí být válka, může to být řešitelné. Lecjaká kohezní politika se díky PR převleče do rétoriky „startup nation“ a naopak. Potíž je v tom, že sociální koheze svádí k tomu, chránit existující pracovní příležitosti minimálně do té doby, než budou nové joby více konkrétní, a ne pouze teoretické.

Komentář Monitoru JM. Johnson prostě buduje „catch all party“, k čemuž se dnes hlásí leckdo. Udržitelné to být může nebo nemusí. Tamější vláda už nebude nijak svázána ve svěrací kazajce unijních rozpočtových pravidel a může prostě více investovat a na investice si půjčovat. Na druhou stranu se už na Británii nebude vztahovat zákaz veřejné pomoci firmám na jednotném trhu EU. Ztráty způsobené cly může vláda z vybraných cel kompenzovat. Britská vláda nechce příliš uvolňovat regulaci pracovního trhu nebo hygienické a environmentální předpisy, chce ale masivně deregulovat ochranu dat a stát se lídrem jejich zpracování v oblasti umělé inteligence.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!