Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Slovinsko chce pomoci s hranicemi. V čem je rozdíl oproti Maďarsku?

Evropa

  13:38
PRAHA - Slovinsko dalo své armádě více pravomocí ke střežení hranice a zároveň požádalo EU o pomoc s ochranou hranice i pomoc finanční. Dodejme, že Slovinsko původně prohlašovalo, že nápor zvládne, je na něj připraveno a že po vyřízení formalit umožní uprchlíkům dále pokračovat.

Srbsko-chorvatská hranice. Běženci se v chladném ránu zahřívají u ohně. foto: ČTK

O pár dní později je ale leccos jinak, což není jistě míněno jako výtka. Dodejme, že podobně asi před šesti týdny mluvilo nejprve Chorvatsko, které se chtělo odlišit od nepřívětivého, podle leckoho dokonce zlého Maďarska. O situaci informovala agentura Reuters.

Uprchlická krize: Slovinsko nasadí na hranice Schengenu armádu

Brzy budou tedy policisté a vojáci z jiných evropských zemí pomáhat Slovinsku, čeští policisté už pomáhají Maďarsku. Leckdo to kritizuje jako sebevraždu a zaslepenost české zahraniční politiky, spojovat se s Maďarskem apod. Jaký je ale rozdíl? Rozdíl je v jazyku a symbolech.

Kdyby si bývalo Maďarsko odpustilo svoji oficiální rétoriku o ochraně křesťanské Evropy, billboardy a nacionalistické harampádí (představit si to můžeme tak, že Miloš Zeman by se se svými výroky o muslimech v Maďarsku ztratil) – což asi nejde –, s jistým zpožděním by všichni pochopili, že jeho postup byl „jinak“ po technicko-právní stránce normální. Pokud se tedy pořád v Evropě shodneme na tom, že normální je po lidech žádat, aby vstupovali do konkrétní země skrze normální hraniční přechod, a nikoliv skrze zelenou hranici, jak se jim zlíbí.

Aby bylo jasno – normální, minus nepřijatelný jazyk a nenormální národovecká politická kultura, která to provází. Normální ale v požadavku, aby uprchlíci procházeli přes normální přechody, a nikoli zelenou hranici, aby se normálně registrovali a pak pokračovali, kam míří.

I když ono „pokračovali, kam míří“ je jasné dnes, protože už víme, že Německo oznámilo, že uprchlíky ze Sýrie vítá. To na konci srpna a na začátku září jasné vůbec nebylo.

To, že se Slovinsko žádné nacionalistické rétoriky nedopouští, je ale jediný rozdíl. Mají snad všichni pomáhat malému Slovinsku a Maďarsko si má pomáhat samo? Demonstrujeme snad pomocí Maďarsku souhlas se vším, co Orbán říká a dělá, nebo snad naznačujeme, že chceme něco podobného – nějaký orbánismus po česku – zavést tady? Maďarsko je přece, Orbán Neorbán, stále platným členem EU. Nebo teď začneme odsuzovat i Slovinsko?

Zlí Maďaři

Před pěti týdny jsem týden nebyl v Evropě a uprchlickou krizi jsem sledoval prostřednictvím BBC a CNN z hotelu v jihokorejském Soulu. Ta míra zjednodušení a protimaďarská propaganda se mi zdály stěží uvěřitelné – nic o tom, co je Schengen, jakou má vnější hranici a jak funguje, co jsou dublinské dohody, jaká jsou či byla pravidla. Pouze plot a zlí Maďaři, kteří nechtějí nikoho nechat projít, kam chce a hlavně kudy chce.

A ono to pokračuje: před pár dny jsem sledoval CNN a zase tam byla zpráva o tom, že Maďarsko „zavřelo hranici s Chorvatskem“, ale nic o tom, že zavřelo pouze zelenou hranici, že hraniční přechody zůstávají otevřené.

I člověk, který situaci podrobně sleduje, v tom má zmatek. Co je vlastně nyní oficiální politikou EU? Snažíme se společně chránit vnější „zelenou hranici“ Schengenu, nebo ne? Pokud ano – je to priorita? Řeší to EU, nebo se to má řešit mezivládně? Nebo je priorita ochrana vnější hranice celé EU a zřízení hotspotů? Jak rychle to jde s těmi hotspoty? Je proti evropským hodnotám stavět plot na schengenské hranici a je v souladu s evropskými hodnotami chránit schengenskou hranici bez plotu, ale vojskem? Stále platí, že kdo chce po registraci projít skrz Rakousko do Německa, má být do Rakouska plynně posílán za pomoci vlídného policejního doprovodu? Dokdy to bude platit? Je počet běženců v souladu s pět týdnů starým německým odhadem, kolik chce Německo letos přijmout lidí (800 000), nebo už je mnohem vyšší? Kdo tomu všemu rozumí, ať se přihlásí.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...