Na kongresu ALDE Party v Madridu byl minulý týden zatlučen další hřebík do pomyslné rakve systému spitzenkandidátů. ALDE chce vygenerovat evropský tým (Team Europe) až devíti potenciálních nástupců dnešního šéfa Evropské komise J.-C. Junckera. Je to ale také součást strategie, jak ALDE začne kooperovat s hnutím En Marche! francouzského prezidenta Macrona a jeho budoucími europoslanci. Macron je velkým kritikem systému sptitzenkandidátů. Současný šéf frakce ALDE, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt upozorňuje, že když nebyl schválen Macronův návrh na to, aby část europoslanců byla volena v rámci transnacionální kandidátky, nemá zatím systém spitzenkandátů smysl.
Eurointelligence píše, že před pěti lety byl systém špičkových kandidátů prodáván jako smysluplný pokrok těmi samými lidmi – jako Verhofstadt –, kteří ho nyní pomáhají pohřbít. Možná by to měli lépe vysvětlit, jinak se prý mohou voliči cítit podvedeni nebo to chápat jako pokrytectví.
…
Liam Denning se na serveru Bloombergu pozastavuje nad tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s ropnou produkcí a zeměmi OPEC. Právě ve chvíli, kdy země OPEC začnou jednat o snižování produkce, přijde Trump s tweetem, v němž se praví: „Doufejme, že Saúdská Arábie a OPEC nebudou snižovat ropnou produkci. Ceny ropy by za základě nabídky měly být mnohem nižší.“
Trumpův tweet je úplně nelogický. Pokud je nabídka dostatečná na to, aby snižovala ceny, v čem je problém? Ceny ropy za poslední měsíc spadly o 15 dolarů – na 70 dolarů za barel. A Trump už má po volbách.
Ceny ropy by jistě mohly padat rychleji, ale na základě Trumpova tweetu lze očekávat, že k omezování produkce zemí OPEC opravdu dojde. OPEC se musí pokusit nastolit vlastní autoritu. Americká ropná produkce se zvyšuje, a navíc klesá poptávka.
…
Názorová stránka Financial Times přichází s velkým materiálem o Sanjeevu Guptovi a jeho skupině Liberty House, tedy o budoucím velmi pravděpodobném majiteli hutí ArcelorMittal Ostrava. Materiál je velmi komplexní a detailní, ale obavy jsou vlastně velmi podobné těm, které rezonují v České republice, zejména na Ostravsku. Není jisté, jestli magnát svoji ambiciózní globální expanzi nepřehnal, a není jisté, zda má dostatek financí a zda mu banky půjčí na nákup i slibovaný investiční rozvoj.
Zde bych ovšem dodal, že už jsem přeci jen pamětník a vzpomínám si, že podobné obavy panovaly před cca patnácti lety (a více), když svou globální a evropskou expanzi zahájila indická firma Mittal. Mezitím se Lakšmí Mittal stal třetím nejbohatším mužem na světě a jeho firma zatáčku s financováním – pokud v nějaké takové vůbec byla – pohodlně vybrala. Tím pochopitelně netvrdím, že se Guptovi povede totéž.
