Eli Lake na serveru Bloombergu se domnívá, že si asi Kerry spletl Severní Koreu s Íránem. KLDR má bombu už dávno. Poprvé ji testovala v roce 2006, pak znovu v roce 2009. Pak ještě třikrát v době, kdy byl Kerry ministrem zahraničí USA. Měli tehdy Severokorejci obavu z vynucené změny režimu?
Trump v pondělí v Japonsku zopakoval, že éra „strategické zdrženlivosti“ je pryč. To byla ale nadstranická éra. Éra Clintona, Obamy i Bushe. Tlačilo se, jednalo se, ale mezitím KLDR jenom zdokonalila a rozšířila své nukleární zbraňové systémy.
Nebezpečí Trumpovy rétoriky není v tom, že Severní Korea vybuduje a znásobí nějakou apokalyptickou jadernou výbavu. Nebezpečí je v tom, že Amerika bude vypadat jako papírový tygr. V srpnu Trump řekl v OSN, že se Severní Korea bude potýkat s „ohněm a běsněním“, bude-li ohrožovat americké spojence. KLDR přitom spojence ohrožuje nadále, a „oheň a běsnění“ nepřicházejí. Nebezpečí je v tom, že Kim Čong–un, o čínských komunistech nemluvě, nebude brát Trumpa vážně.
Mezitím Trump řekl CNN, že jednat s Kimem by nakonec „nebylo výrazem slabosti“. Pár týdnů předtím vyčetl svému ministrovi zahraničí Rexi Tillersonovi, že pokusy o jednání s „little rocket man“ jen ztrácí čas. U Trumpa těžko rozlišit mezi improvizací a záměrnou strategií. Možná ale není od věci držet se původní skepse k jednání. Jednání dosud vedla pouze k tomu, že KLDR zdokonalila a znásobila svou jadernou výbavu.
....
To Gideon Rachman už dávno nevidí možnost války jako něco nepravděpodobného. V textu pro Financial Times nastiňuje různé čínské úvahy a plány. KLDR má podle něj 40 až 60 bomb. Kdyby byly použity během konfliktu s USA, je riziko pro Čínu obrovské. Číňané proto uvažují i o společné operaci s USA, která by svrhla Kimův režim a zmocnila se zbraní. Čína by pak po Americe mohla požadovat, aby ze sjednocené Koreje odešla a přestala bránit čínským záměrům v Jihočínském moři.
Číňané prý zvažují použití elektromagnetické zbraně, která by v KLDR vyřadila veškerou elektronickou komunikaci i ovládání jaderných zbraní. Kdyby Američané zaútočili, bude muset Čína postoupit 50 kilometrů do korejského území a kontrolovat uprchlickou vlnu. Čína uvažuje i o tom, že americký útok by znechutil Jižní Koreu a Japonsko a obě země by se přestaly spoléhat na americký vliv v Pacifiku.
Poznámka autora Monitoru JM: Náš tip je, že se nestane nic. O nějaké sjednocování Koreje nemají zájem ani USA (koho by přivedla k moci demokracie v celé Koreji?, obavy trhů z globální destabilizace), ani Čína nebo Rusko, které se naopak bojí posílení amerického vlivu v oblasti.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
