Pondělí 27. ledna 2020svátek má Ingrid 3 °C zataženo Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Trumpova americko-čínská nákupní smlouva

Americký prezident Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký prezident Donald Trump. | foto: Reuters

Za pár hodin podepíší americký prezident Donald Trump a čínský viceprezident Liou Chu v Bílém domě obchodní dohodu, kterou zpravodajský článek agentury Reuters označil za „nákupní smlouvu“ (purchase deal).

Nákupní proto, že Čína slibuje výrazně zvýšit čínský nákup amerických výrobků, zemědělských a potravinářských produktů, energetických surovin a výrobků a služeb.

Dohodě se říká Fáze 1 a Reuters ji neoznačují ani tak za příměří v obchodní válce jako spíš za ztišení či zmírnění obchodní války. Přesný překlad dohody se teprve dokončuje, ale Trump už ji na setkání s voliči v Ohiu označil za „velké a krásné zvíře“, američtí farmáři se prý mají na co těšit a podle prezidenta si už mohou „běžet koupit větší traktory“.

První fáze obchodní dohody má být základním kamenem Trumpova znovuzvolení, má výrazně snížit americký obchodní deficit s Čínou, který v roce 2018 činil 420 miliard dolarů. Čínské firmy se zavazují nakupit během dvou let dodatečné americké zboží za 200 miliard dolarů (letadla, auta, léky apod.). Dnes večer tak má skončit rok a půl trvající období eskalace vzájemných tarifů. Tarify na čínské zboží zůstávají, pouze nejsou spuštěny další.

Čína má přestat americkým investorům vnucovat transfer technologického know-how a víc chránit americké intelektuální vlastnictví.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Evropu. Zvýší-li se ochrana amerického intelektuálního vlastnictví, vymůže si Evropa něco podobného? Bude-li Čína dovážet více amerického zboží, nedopadne to negativně na evropské vývozce? Odpověď není zřejmá, teprve uvidíme.

Co k tomu dodat? Pro Trumpa je to úspěch, bude to prodávat jako produkt svého vyjednávacího génia. Ukazuje se, že po určitou dobu bude možné deeskalovat či zmírnit obchodní válku, nebo mít dokonce příměří, ale pokračovat v budoucí konfrontaci.

Geopolitická a technologická konfrontace USA s Čínou však bude pokračovat, to už je oběma zemím a taktéž celému světu souzeno.

Obě země budou pokračovat v soupeření o to, kdo zůstane a kdo se stane světovým hegemonem, nejsilnější světovou ekonomikou s nejsilnější armádou. Amerika pod stejným či jakýmkoli dalším prezidentem bude pokračovat v politice zadržování a zatlačování Číny, v nové technologické studené válce.

Amerika bude nadále působit na svoje spojence, aby nebyli závislí na čínských telekomunikačních technologiích, naopak Čína se bude snažit v tomto ohledu Západ rozdělovat a získat Evropu na svou stranu. Amerika i Čína budou dál soupeřit o vliv ve východoasijském regionu – s tím že Amerika musí chránit své spojence, Jižní Koreu a Japonsko. Čína se bude snažit dosáhnout technologické samostatnosti a omezit i zrušit závislost na USA. Čína též bude chtít vyvážet svůj systém vládnutí a kontroly a bodování obyvatelstva založené na sběru osobních dat a umělé inteligenci do světa.

Agentura Bloomberg upozorňuje na to, že Německo loni zažilo nejpomalejší ekonomický růst za šest let, země se ocitla na pokraji recese a výprask zažil především průmysl. Celkový růst HDP v Německu loni činil jen 0,6 procenta.

Andreas Kluth píše v této souvislosti v komentáři, že druhý německý ekonomický zázrak skončil. Německo čelí obchodním válkám a nejistotě z nich pramenící, vlajkové lodi tamějšího průmyslu čelí strukturálním šokům, a země se navíc musí vypořádat s negativními demografickými trendy.

První německý ekonomický zázrak se konal v 60. a 70. letech, další se dostavil po Schröderových reformách trhu práce v uplynulé dekádě a také díky tomu, že Německo bylo hlavním beneficientem eurozóny. Německo těžilo z globalizace, z globální poptávky po svém zboží, ale Německo, které vyváží 90 procent svého HDP, je závislostí na obchodních přebytcích také mnohem zranitelnější s tím, jak přichází období nacionalismu a protekcionismu v globálním obchodě. Francie nebo Británie vyvážejí jen 60 procent HDP, Čína 37 procent HDP a USA 27 procent HDP.

V Číně si už navíc leccos dokážou vyrobit sami a německý automobilový průmysl také utrpěl skandálem s emisemi. Panuje nejistota ohledně transformace na elektrická auta, Německo krom toho zaostává v umělé inteligenci.

Německo nechce proticyklicky povzbuzovat svoji ekonomiku. Německý establishment se shoduje na vytváření rozpočtových přebytků. Rozpočet v přebytku je pro Němce asi důležitější než ekonomický růst. Je to sice zvláštní, ale je to tak.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

Český student ve Wu-chanu: Všichni to podcenili. Kvůli rodině bych chtěl zpět domů

Daniel Pekárek (vlevo) ve Wu-chanu s kamarády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když loni v srpnu odletěl do čínského Wu-chanu za vzděláním, nepočítal s tím, že o pět měsíců později bude v tomto...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Profesor Edzard Ernst, odborník na testování účinnosti alternativní medicíny,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!