Středa 28. října 2020Den vzniku samostatného československého státu 3 °C oblačno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Turecko, Řecko, Kypr a zahraniční politika EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | foto: ČTK/AP

Jedním z hlavních témat Evropské rady je společná evropská zahraniční politika, především ve vztahu k Bělorusku a Turecku. K Turecku a EU najdeme několik zajímavých textů na stránkách think tanku Carnegie Europe. První je od Sinana Ülgena z Istanbulu.

Odchod USA z Blízkého východu a oslabování americké přítomnosti v Evropě by se EU měla naučit chápat jako příležitost pro to, stát se důležitým hráčem v řešení konfliktů ve svém sousedství. Je tu příležitost stát se důvěryhodným a důležitým hráčem. Jenže zatím je EU pouze neefektivní a rozdělená a výše zmíněné zůstává jen takovým romantickým cílem.

Turecko, Řecko a Kypr se nemohou domluvit na tom, jak využívat podmořské energetické zdroje. Protiturečtí jestřábi v EU jako Francie, Řecko a Kypr prosazují cílené sankce proti Turecku. Turecko prý průzkumnými vrty narušuje suverenitu dvou členských zemí EU. Bojovná rétorika Turecka přitom pomáhá tomu, že většina evropského veřejného mínění chápe Turecko jako agresora.

Podle Ülgena to tak jasné není. Spor je hlavně o velikost pevninského šelfu řeckého ostrova Kastellorizo, který se nachází dva kilometry od tureckého pobřeží. Rozloha ostrova činí deset čtverečních kilometrů, ale jeho šelf má dle Řecka 40 000 čtverečních kilometrů. Řecko má takto extenzivní námořní hranici na úkor Turecka, jež přitom disponuje vůbec nejdelším pobřežím ve Středozemním moři. Podle mezinárodního práva závisí velikost kontinentálního šelfu ostrova také na velikosti populace, blízkosti k hlavnímu teritoriu toho kterého státu a úrovni ekonomické aktivity.

Podle Turecka mají velké řecké ostrovy Rhodos a Kréta nárok jen na šest námořních mil teritoriálních vod, což je zase nesmysl z tureckého pohledu. Jde zkrátka o souboj dvou maximalistických narativů. Turecko zase zpochybňuje nárok Kypru těžit u svých břehů zemní plyn, aniž by nejdříve existovala dohoda o tom, že se o zisky budou dělit řečtí i turečtí Kypřané.

Německo se prý snaží o kompromis a podporu toho, že se Řecko a Turecko dohodnou napřímo. Jenže tím, že Francie do oblasti dokonce poslala letadla a vojenské lodě, se jednoznačně postavila za řecký narativ a snížila možnost kompromisu, protože posílila jestřáby na obou stranách.

Úplně jiný názor představuje na stránkách téhož think tanku Marc Pierini. V Turecku podle něj vládne autokracie, svobodná média a justice jsou eliminovány, občanská společnost je potlačena a pokračují čistky. Ekonomika je na hraně propasti – a v této době jsou spory o námořní hranici ideálním nástrojem ke stmelení národa. Navíc se snadno prodává narativ, že Turecku všichni ubližují. Nové objevy plynu daly vzniknout formátu EastMed Gas Forum, kde jsou členy Kypr, Egypt, Řecko, Izrael, Itálie a Jordánsko (zvažuje se dokonce Palestina) a jedná se o plynovodu na jih Evropy. Jenom Turecko nevzali.

Turecko je dnes diplomaticky izolované, nemá na své straně ani EU, ani USA, ani Arabskou ligu, ani Izrael. Má to už reálné dopady. Amerika Turecku nedodá letadla F-35, protože Turecko nakoupilo ruské střely S 400. VW zrušil velké investice kvůli tureckému angažmá v Sýrii. Rating Turecka klesá, a to se Turecku ještě letos v únoru povedl paramilitaristický výsadek na řeckou hranici maskovaný jako uprchlická vlna. Toto turecké sebepoškozování je horší než sankce. Kdo bude Turecku poskytovat finance, investice a technologie?

Jednoho spojence svého druhu ale podle Monitoru JM Turecko má. Kancléřka Merkelová včera v Bundestagu pochválila Turecko, že hostí čtyři miliony migrantů, a připomněla, že nedávné obrázky hořícího uprchlického tábora na ostrově Lesbos byly z členské země EU, a nikoli z Turecka. Nový hotspot na ostrově Lesbos bude prý spravovat EU apod. Kancléřka tlačí na kompromis a jednání mezi Řeckem a Tureckem. Možná nakonec žádné nové sankce nebudou. Ani vůči Bělorusku, ani vůči Turecku.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....