O případném prodloužení lhůty pro brexit bude patrně jednat mimořádný summit EU příští týden. Pokud bude svolán.
Co jsme se tedy v posledních dnech a hodinách dozvěděli? Mohli jsme nejprve zaslechnout poměrně měkký a vlídný názor od pravděpodobné budoucí německé kancléřky Annegret Krampové-Karrenbauerové zvané AKK, která by souhlasila s delší, třeba dvouletou lhůtou pro odchod Británie z EU a vůbec by byla ráda, kdyby si to Britové nakonec rozmysleli.
Madam AKK to asi myslí dobře, ale možná podceňuje to, že v případě dlouhé lhůty vyvolají určité kruhy v Británii hysterii s tím, že zlá EU to chce nějak narafičit, aby se Británie v EU zasekla nebo tam nějak uvízla. Všechna dobře míněná přání, aby si to Britové rozmysleli a zůstali s námi, mohou mít v důsledku kontraproduktivní účinek. Oficiální postoj německé vlády je víc neutrální či vůči Británii chladnější.
Pak se mluvilo o tom, že budou-li Britové žádat o dlouhé prodloužení brexitové lhůty, budou muset mít jasný a pozitivní plán. A britská vláda nemá jiný plán, než že se pokusí už poněkolikáté přesvědčit parlament, aby přeci jen schválil brexitovou smlouvu. A když premiérka Theresa Mayová nemá jiný plán a nechce například zkusit druhé referendum nebo setrvání v celní unii s EU, je logické, že nakonec požádala o kratší prodloužení lhůty pro brexit, tedy do 30. června.
První reakce předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a následně i předsedy Evropské rady Donalda Tuska byla, že si dovedou představit prodloužení do 23. května, kdy se konají volby do Evropského parlamentu. Podle Tuska by prodloužení mělo být jenom krátké, technické a mělo by přijít poté, co Britové konečně schválí brexitovou smlouvu.
Nejtvrději do toho vstoupili Francouzi. Jsou prý ochotni jakékoli prodloužení vetovat, a pokud už budou s mírným prodloužením souhlasit, pak jen pod podmínkou, že Mayová poskytne garance, že se bude pouze ladit výstupní dohoda, ale nebude se znovu projednávat. A také musí být jasné, že Britové už nebudou kandidovat do Evropského parlamentu.
Celý brexit je tak složitý, že i političtí profesionálové, kteří to mají na starosti, nám sdělují věci nelogické, či přímo nesmysly. K tomu, co říká Donald Tusk: pokud britští členové parlamentu schválí příští týden brexitovou smlouvu, nebude žádné prodlužování třeba. Okamžitě začne platit dvouletá přechodná lhůta, v níž budou věci probíhat v podstatě jako dosud. Zboží a lidé se budou pohybovat přes hranice jako dosud a Británie bude nadále přispívat do společného rozpočtu EU.
Požadavek Francie na to, aby Britové už nekandidovali do Evropského parlamentu, jako by předpokládal, že o to Británie bůhvíjak stojí. O čem by byla kampaň? Na jak dlouho by ten mandát byl? Na pár týdnů? Kdo a proč by takovou zmatenou kampaň vlastně platil?
Navíc, jaké garance může Mayová poskytnout? Jediná garance, kterou může dát, je, že bude mít od parlamentu schválenou brexitovou smlouvu. To ale, jak známo, nebyla schopna zajistit – už se jí to nepovedlo dvakrát. Žádná jiná garance o tom, že smlouva bude schválena, než ta, že smlouva už je schválena, zkrátka neexistuje.
Mayová jistě může navrhnout setrvání Británie v celní unii nebo norský scénář uspořádání vztahů s Evropou. Může to navrhnout, ale nemůže to garantovat, jak žádá Francie. Garantovat to může pouze parlament.
Na závěr: pravděpodobnost brexitu bez dohody se každým dnem zvyšuje. Může k němu dojít ze tří důvodů: britský parlament opět odmítne smlouvu, britská vláda odmítne stáhnout žádost o vystoupení (revokace) anebo EU27 odmítne jakékoli prodloužení.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
