Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Uprchlíky zastavila řecká stávka

Evropa

  13:24
Také jste si všimli, že příliv uprchlíků do EU v posledních dnech mírně polevil? Je to skutečnost, ale nikoli proto, že by snad už začaly fungovat nějaké dohody Angely Merkelové s Tureckem nebo něco podobného. Může za to řecká stávka.

Uprchlíci foto: Petra Procházková, Lidové noviny

Podrobnosti k tomu čtěte zde. Zpráva ČTK ze soboty říká, že proud tisíců uprchlíků zamířil z řeckých ostrovů na kontinent poté, co v pátek skončila několikadenní stávka místních lodních přepravců.

Podle řeckého deníku Ethnos se v sobotu ráno vylodilo v aténském přístavu Pireus dalších 4000 uprchlíků, kteří předtím několik dní čekali na převoz několika obřími trajekty. Kvůli stávce přepravců se uprchlíků na ostrovech Lesbos, Samos a Chios nahromadilo velké množství, odhadem až 25 000.

K tomu jedna poznámka. Všimněme si, jak je Evropa bezradná v tom, jak zastavit, omezit či regulovat běženeckou vlnu. Hranice, ploty, hraniční kontrola – to všechno se dnes kritizuje, že to je prý proti evropským hodnotám.

Nakonec ale „pomůže“ a uprchlíky pozastaví řecká stávka, protože ta, resp. právo na ni jistě proti evropským hodnotám není. Podle socialistů a komunistů to možná dokonce je ta vůbec nejzákladnější evropská hodnota. To jsou paradoxy.

...

Ekonomka Graciela Kaminsky upozorňuje na VoxEU na rozdíly mezi obyčejnou či idiosynkratickou, doma vypěstovanou ekonomickou krizí a velkou krizí vycházející z finančního centra, jako byla ta v roce 2008, která také způsobila krizi eurozóny.

Chtějí-li ekonomové zkoumat důsledky velkých finančních a systémových krizí, musí také zkoumat daleko delší časové řady. Autorka jde zpátky až na počátek 19. století. Začíná londýnskou panikou z roku 1825, jde přes krach na vídeňské burze v roce 1873 po krizi Baring Brothers z roku 1890, dále pokračuje rokem 1929 až po rok 2008.

Velké finanční krize mají velký efekt na periferní státy a vedou k daleko větším ztrátám než krize idiosynkratické. Úspěšné vypořádání se s takovými krizemi si žádá daleko razantnější odpisy dluhu než „normální“ krize.

Krize eurozóny stále pokračuje a bude pokračovat. Zatímco v posledních měsících se pozornost soustředila hlavně na Řecko, problémy s dluhem stále eskalují. I když se země jako Irsko, Španělsko a Portugalsko už odhlašují ze záchranných programů (a Kypr se chystá udělat totéž), státní dluh v těchto zemích zůstává vysoký (okolo 100 procent HDP), a to nejen v zemích, které jsou součástí záchranného programu, ale také v Belgii, Francii, Itálii apod.

K 67 procentům státních bankrotů za posledních 200 let došlo po systémových krizích (šocích pramenících z kolapsu finančního centra) a pouze ke 37 procentům státních bankrotů došlo v důsledku krize domácí provenience či krize idiosynkratické. V důsledku systémové krize dochází k daleko horším propadům likvidity, růstu, k horší a déle trvající deflaci apod.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!