Jaké jsou důvody této reakce?
Zaprvé doma není nikdo prorokem. Čeští komentátoři také houfně litují toho, že se Frans Timmermans (seriózně navrhoval, aby země, které odmítají kvóty, byly vyloučeny ze Schengenu) nestal předsedou EK – a že se o to zasloužila také Česká republika.
Zadruhé jde o to, že z pohledu průměrného Evropana a politického amatéra může vypadat Leyneová jako nová tvář. Pro průměrného Němce je to však okoukaná tvář, politická klasika či stará vesta.
Coby ministryni obrany ji jedni kritizují, že neplnila povinná dvě procenta HDP na obranu (na což ministr obrany nestačí), druzí z ní dělají agentku bundeswehru.
Nejtvrději ji kritizují Zelení – a ti jsou v Německu, jak známo, na vzestupu, takže většina komentátorů už konjunkturálně přebírá jejich názory a ideologii.
  |
Kritika ale hlavně odráží to, jak si Němci osvojili a vnitřně přijali systém tzv. spitzenkandidátů, který byl podle nich zrazen. Přitom naprostá většina lidí, a dokonce ani elit mimo Německo o systému špičkových kandidátů nemá ani tušení. Ale Němci zjevně nemají ani tušení o tom, že mimo Německo nemá nikdo ani tušení. Potvrzuje se tak jistá mimoběžnost Německa a jeho vnitřní sebereflexe, která se ukázala a ukazuje v migrační krizi, v ukvapeném odchodu od jádra, v případě plynovodu Nord Stream 2, v představě, že obchodní přebytek je vždy dobro, a podobně.
MACHÁČEK: Nejistá politika klimatické změny |
Pak jde také o to, že v dnešním Německu na leckoho může působit podezřele, že má von der Leyenová sedm dětí, a dvojnásob podezřele, že se to líbí Orbánovi a Kaczynskému.
Třeba se ale situace změní, až von der Leyenová bude mít jasné zastání u kancléřky Merkelové, která se v Radě zdržela hlasování. A koneckonců už včera zahájila sama Leyenová seznamovací tour po Evropském parlamentu, jež taky přinese ovoce.
V EP možná vypadne podpora části německé pravice, Leyenovou ale určitě podpoří většina europoslanců za PiS a taktéž asi většina italských europoslanců včetně Ligy a Hnutí pěti hvězd. A socialisté si vydobyli v EU tolik skvělých postů, že podpora dohodnutému aranžmá by měla být samozřejmostí.
A snad se do hry vloží i premiéři, kteří mezi potenciální rebely mezi europoslanci zavedou disciplínu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
