Čtvrtek 20. února 2020svátek má Oldřich 6 °C oblačno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: V čem se Trump podobá Obamovi

Dosluhující a budoucí prezident USA při své první oficiální návštěvě v bílém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dosluhující a budoucí prezident USA při své první oficiální návštěvě v bílém... | foto: Reuters

PRAHA Jedním z témat summitu NATO v Londýně byla kontinuita americké zahraniční politiky. Komentátor Financial Times Gideon Rachman napsal, že americká zahraniční politika překvapivě kontinuální je.

Baracka Obamu i Donalda Trumpa by sice toto zjištění rozzlobilo, ale v kruciálních otázkách je podle Rachmana zahraniční politika Trumpa i Obamy podobná.

Divoké rozdíly ve stylu zakrývají podobný přístup ke světu.

Oba se snaží vyvázat USA z Blízkého východu, což se nezamlouvá zahraničněpolitickému establishmentu ve Washingtonu, který za Obamy získal přezdívku „blob“. S tím, jak se stahují z Blízkého východu, kladou oba důraz na Asii. V případě Obamy to byla hlavní charakteristika jeho zahraniční politiky, ale dvě nejdůležitější akce Trumpovy zahraniční politiky se také týkají Asie – obchodní válka s Čínou i rozhovory o nukleárním arzenálu se Severní Koreou. Zvýšená podezíravost vůči Číně i nárůst obav ze severokorejského jaderného arzenálu byly ovšem na stole už za Obamy.

Oba prezidenti se obracejí na elektorát, který je zjevně unavený z válek. Takže se oba pokusili oslabit americké závazky po světě, a to tak, že vyplašili nejen „blob“, ale i americké spojence.

Některá Trumpova verbální prohlášení na adresu NATO („NATO je přežité“) z počátku jeho prezidentství vypadala jako odvrat od amerických norem (v Londýně už Trump tvrdil opak a NATO podpořil), ale byl to Obamův ministr obrany Robert Gates, kdo v roce 2011 prohlásil, že budoucnost NATO bude „temná“, pokud se Evropa bude spoléhat na Američany ve věci vlastní bezpečnosti.

Podobnosti v instinktech obou prezidentů jsou jasnější po odchodu Johna Boltona z funkce poradce pro národní bezpečnost. Hlavní neshody mezi Boltonem a Trumpem se týkaly prezidentovy snahy jednat s Íránem, KLDR a hnutím Taliban v Afghánistánu. Vyhlášený jestřáb Bolton se toho děsil, ale Trump byl rozhodnut jednat. Po prvních měsících ve funkci, kdy Trump mluvil o „ohni a zlobě“, se americký prezident zjevně snaží o strategii ve smyslu „diplomacie na prvním místě“.

V obou případech se prezidenti srážejí s „blobem“. Obama byl kritizován za měkkost a slabost, zatímco Trump je obviňován z izolacionismu. Debata o Afghánistánu to ilustruje. Obama i Trump přišli do úřadu plni skepse vůči americké vojenské přítomnosti. Oba se nechali přesvědčit, aby tam poslali víc vojáků, ale nakonec je oba začali v posledním stadiu svého prezidentství zase stahovat.

Příběh dvou zrušených preventivních leteckých útoků ukazuje na další společnou vlastnost, a tou je zdrženlivost. V roce 2013 Obama v poslední minutě zrušil útok na Sýrii, který měl potrestat Asada za použití chemických zbraní. V roce 2018 Trump v reakci na další chemický útok využil letecké údery – a poprvé v kariéře byl pochválen oběma americkými partajemi za to, že opravil Obamovu chybu. Tato gesta ale nezměnila trajektorii vývoje konfliktu v Sýrii. A po nedávném íránském útoku na saúdská ropná zařízení se Trump – podobně jako Obama v Sýrii – rozhodl na poslední chvíli ignorovat své poradce a bombardování Íránu zrušil. Trumpova tvrdá rétorika zakrývá fakt, že dává přednost diplomacii před použitím síly.

V jiných věcech tu jsou samozřejmě rozdíly. Obama respektoval mezinárodní dohody, zatímco Trump je skeptik. Vycouval z Pařížské klimatické dohody a některých dalších smluv. Protekcionismus je také novinka amerického prezidentství, minimálně od roku 1945. Noví demokratičtí kandidáti na prezidenta jsou ale ještě větší protekcionisté než Trump.

Tolik Rachman.

Naše poznámka:

Text pomíjí Trumpův důraz na transakčnost v zahraniční politice i deklarovanou nepředvídatelnost. A jistou podobnost obou pánů lze hledat i v pokusu napravit vztahy s Ruskem (v Trumpově případě s Putinem), což se v obou případech záhy nepovedlo.

Debata Jana Macháčka


Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost. 

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Když je šampionka v­ sedmnácti vyhořelá. Ze závodů ji „vyhnaly“ děti?

Alina Zagitovová při listopadovém závodu v Japonsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Aktuální olympijská vítězka i mistryně světa Alina Zagitovová oznámila v prosinci v pouhých 17 letech přerušení závodní...

Premium

Koho čeká láska a koho rozchod. Jaký bude rok 2020 ve vztazích?

S muži je to někdy náročné, ale díky nim je ten život o něco zajímavější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Člověk je společenský tvor a je v životě spokojený podle toho, jak se mu daří ve vztazích s druhými lidmi. Potřebuje...