Článek si můžete přečíst zde.
Kromě nás dnes uvolňuje řadu opatření Francie, Španělsko, Dánsko, Norsko a Anglie.
Jižní Korea ale právě znovu uzavřela bary, kluby a zábavu – poté, co úřady spojují nové případy infekce se zábavní čtvrtí v Soulu. Jižní Korea přitom byla ve světě oslavována, jak efektivně utlumila epidemii. Jihokorejský prezident včera varoval, že „uzavřené a přeplněné prostory mohou opět zrodit nebezpečné situace“.
V Německu se po otevření veřejného života opět zvýšilo reprodukční číslo R, dle Institutu Roberta Kocha na 1,1. A v Číně byla znovu zavedena karanténa v některých městech blízko hranic se Severní Koreou.
Situace v Jižní Koreji asi příliš nepotěší ty, kdo se těší na koncerty, diskotéky, do divadla či na sportovní zápasy.
…
V témže listě se Wolfgang Münchau vrací k rozhodnutí německého ústavního soudu, který se ostře postavil proti nákupu státních dluhopisů členských států Evropskou centrální bankou.
Svým způsobem je rozhodnutí německých soudců prospěšné. Ukazuje totiž, jak toxická je představa, že eurozóna se může věčně spoléhat pouze na centrální banku a její odhodlání napínat evropské zákony až na samotný kraj.
ECB bude nadále kupovat aktiva a pomáhat v době krize. Rozhodnutí soudu ale znamená, že těch aktiv bude ECB držet méně a bude tak smět činit pouze po omezenou dobu. Soud mimochodem říká, že ECB bude muset jasně deklarovat, dokdy nakoupená aktiva prodá, a k tomu musí mít plán. Soud bude též rigorózně zkoumat proporcionalitu aktiv nakoupených centrální bankou. Soud několikrát konstatuje, že jeho zjištění jsou „samozřejmá“ a „evidentní“.
Komentátor nedoporučuje, aby ECB v nákupu pokračovala bez účasti Bundesbanky coby největšího akcionáře ECB. To by opravdu mohlo skončit rozpadem eurozóny.
Münchau si myslí, že se EU má postavit problémům eurozóny čelem: k nedostatku konvergence mezi severem a jihem, k udržitelnosti dluhu a společnému dluhovému financování.
Německý ústavní soud prý nemůže zakázat Evropské komisi vydat věčný dluhopis. Když bude ručit EU jako entita, německý soud tam také nedosáhne. Pokud budou ručit jednotlivé státy, může soud participaci Německa na takovém programu též omezit.
…
Americký deník The Wall Street Journal zase upozorňuje, že restart ekonomiky může zastavit hrozící série žalob, které se v posledních dekádách staly nepříliš vábným koloritem amerického života a systému. Nemluví se o žalobách za ušlý zisk za uzavřený podnik, ale především o žalobách zaměstnanců, že je zaměstnavatel nedostatečně chránil či ochránil před nákazou. Nemusí jít nutně pouze o zaměstnance třeba newyorského dopravního podniku, ale i o cestující, kteří si mohou stěžovat, že se nakazili v metru, či o nemocné a zdravotní sestry, kteří se nakazili v nemocnici.
Republikáni chtějí bránit podniky před těmito žalobami zákonem a už podané žaloby zrušit. Demokraté osočují republikány, že pomáhají jen velkým korporacím. Deník WSJ konstatuje, že Kongres schválil tři biliony dolarů na pomoc nemocnicím, firmám, místním vládám a municipalitám. Peníze mají chránit pracovní příležitosti a ekonomiku, ne skončit na účtech velkých právnických firem a advokátů. Vláda má právo pomoci podnikům znovu se otevřít a začít fungovat, aniž by byly vystrašeny z likvidačních žalob.
…
V rámci negativních predikcí a různých varování třeba sem tam potěší i dobrá zpráva. Kdo si ještě pamatuje lednové zabití generála Sulejmáního? Každopádně když americké rakety zabily nejdůležitějšího íránského generála, když byl zrovna na návštěvě v Bagdádu, leckdo predikoval, že Američané budou z Iráku s ostudou vyhnáni.
Eli Lake na serveru Bloombergu ale konstatuje, že nyní – o čtyři měsíce později – nejenže Američané v Iráku stále jsou, ale za nového dočasného premiéra Al-Kadhímího dokonce výrazně oslabuje vliv Íránu v Iráku.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
