Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová se například v pátek pokusila aktivovat kvůli omezení vývozu vakcín článek 16 brexitové smlouvy a nastolit tvrdou hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Nakonec byla nucena si to raději rozmyslet.
Očkování zatím není, na rozdíl od Británie či USA, v evropských médiích ta hlavní story. Dopad politických chyb teprve pořádně pocítíme. I v Británii, která očkuje 600 000 lidí denně, se restrikce a uzávěry hned tak nezruší. EU má možná štěstí, že se nová mutace viru nešíří tak rychle jako v prosinci v Británii. Možná to ale teprve přijde. Pak si zpoždění s očkováním budeme pamatovat nikoli jako politickou chybu, nýbrž jako příčinu mnohých úmrtí.
Bývalý mocný tajemník Evropské komise Martin Selmayr v neděli tweetoval (později tweet vymazal), že EU očkuje rychleji než Afrika. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase prohlásil, že vakcína od firmy AstraZeneca není efektivní pro starší lidi. Takže se asi snaží zastřít to, že se objednalo málo vakcín, jejich možnou neefektivitou. Nejpodivnější komentář přišel od německého ministra zdravotnictví Jense Spahna: je prý otevřen jednání o ruské vakcíně. Takže Německo zatím nepovolilo vakcínu firmy AstraZeneca, protože nemá dostatek informací o vlivu na lidi nad 65 let, a uvažuje o ruské vakcíně, kde neexistují žádné informace o tom, že by splňovala standardy EU.
MACHÁČEK: GameStop, stříbro a vzpoura malých |
V Berlíně, Paříži a Bruselu se začíná odehrávat synchronizovaná panika. Očkovací krize EU má tři dopady, které spolu souvisejí: restrikce a uzávěry budou déle trvat, recese bude delší a hlubší a politický a veřejný odpor proti restrikcím bude prudce narůstat.
Správná odpověď na chyby je, že je přiznám, omluvím se a hlavně chyby řeším: vyjednám znovu a lépe kontrakty, schválím stimuly na zvýšení produkční kapacity na území EU, projednám zrychlené schvalování a připravím manuál pro příště, který se poučí ze stávajících chyb.
Von der Leyenová to ale včera svedla na kolegu: regulace je prý odpovědností komisaře Valdise Dombrovskise a jeho kabinetu. Německý deník FAZ píše, že úředníci komisariátu obchodu jsou rozzlobeni, protože dobře vědí, že rozhodnutí přijímal tým předsedkyně komise. Evropské instituce jsou dobře promazaný stroj a v normálních časech dokážou fungovat i s neschopnými lídry a šéfy. Vše se ale vyjeví v době krize.
Smířlivý a poněkud prokrastinační tón zatím volí i německá kancléřka Angela Merkelová. Na summitu premiérů spolkových států s lídry farmaceutického průmyslu prohlásila, že pomalý rozběh očkování v Evropě má své důvody. EU nemá stejnou výrobní kapacitu jako Británie a USA. Jenže třeba Británie kapacitu od počátku pandemie navýšila. Merkelová také hájí pomalejší schvalovací proces. EU prý na rozdíl od Británie trvá na bezpečném časovém rozestupu mezi první a druhou dávkou, což logicky vede ke zpoždění.
Snad se očkování v EU víc rozběhne ve druhém čtvrtletí, to už je ale za dva měsíce. V té době už Británie proočkuje polovinu populace. K tomu se EU dostane až v polovině léta, pokud tedy očkování vůbec zrychlí na britskou úroveň. Je namístě otázka, jak to půjde. Británie na rozdíl třeba od Německa má centralizovaný zdravotnický systém.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
